AKTUALITY

 

 

Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.

 

 

 

 

 

 

Zaměstnání

 

Diskriminace v pracovněprávních vztazích je jedna z nejčetněji se vyskytujíjích oblastí porušování zásady rovného zacházení. Pod tento negativní jev můžeme řadit nejenom uplatňování diskriminačních kritérií při výběru pracovníků (věk, pohlaví, etnická příslušnost aj.), ale i neodůvodněné rozdílné zacházení během trvání pracovního poměru (porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty, obtěžování-šikana na pravišti aj.).

 

Důsledky tohoto jednání jsou velmi závažné - takřka nemožnost nalezení zaměstnání pro určité skupiny osob (starší 50ti let, Romové, ženy po rodičovské dovolené, osoby po výkonu trestu odnětí svobody) či ztráta zaměstnání a psychická újma u obětí šikany na pracovišti. V obou případech může diskriminace vést až k sociálnímu vyloučení.

Cílem následujících stránek je poskytnutí relevatních informací o tom, jaká jednání je možno v oblasti pracovněprávních vztahů považovat za porušování zásady rovného zacházení a jak tomuto jednání efektivně čelit. Součástí jsou i vzory nejfrekventovanějších podání v oblasti obrany před diskriminací a adresář institucí, na které se je možno při řešení diskriminačních sporů obrátit.

 

Nejčastější chyby v této oblasti:

  • strach z odmítnutí při hledání zaměstnání

Nenechte se odradit tím, že Vás při hledání zaměstnání budou zaměstnavatelé odmítat. Všímejte si možné diskriminace, tzn. toho že Vás zaměstnavatel odmítne zaměstnat jen proto, že jste Rom. Přijímací pohovory si skrytě nahrávejte např. na telefon, aby jste mohli případně diskriminaci prokázat.

  • neřešení případů diskriminace v přístupu k zaměstnání

Pokud se setkáte s diskriminací v přístupu k zaměstnání, vždy se snažte tyto případy řešit. Pokud máte k dispozici nahrávku tohoto jednání (např. diktafon, telefon apod.), vaše šance na úspěch se zvyšuje. Diskriminaci při hledání zaměstnání je možno řešit dvěma způsoby:
1) napsat dopis na Úřad práce, ve kterém vylíčíte k čemu došlo, o kterého zaměstnavatele se jednalo a že žádáte o vyrozumění, jak s dopisem bylo naloženo. Úřad práce by měl celou záležitost prošetřit a následně Vás informovat, jak tuto záležitost uzavřel;       
2) pokud můžete diskriminaci prokázat, je možno podat na zaměstnavatele žalobu, ve které se můžete domáhat i finančního odškodnění za diskriminaci. V těchto případech je lepší se obrátit na advokáta či organizaci poskytující právní služby v této oblasti bezplatně.

  • nespolupráce s úřadem práce

Pokud jste evidování na úřadu práce, vždy se snažte dostavit ve sjednaném termínu. Pokud se výjimečně dostavit nemůžete (např. z důvodu nemoci) vždy se dopředu telefonicky omluvte a domluvte si termín náhradní. Pokud se na úřad práce v domluveném termínu bez omluvy nedostavíte, budete z evidence vyřazeni, což pro vás bude znamenat:
a) budete si muset hradit zdravotní a sociální pojištění
b) přijdete o podporu v nezaměstnanosti (pokud vám byla vyplácena)
c) přijdete o dávky
Opětovné zařazení do evidence je v tomto případě možné až po 6 měsících. 
Termíny schůzek na úřadě práce si vždy doma zapisujte do kalendáře, který umístěte na viditelné místo. Tím můžete zabránit tomu, že na schůzku zapomenete.

  • nezaevidování na úřadu práce při skončení zaměstnání

Pokud přijdete o zaměstnání, vždy se ci nejdříve zaevidujte na úřadu práce. S sebou si na úřad práce vezměte listinu na jejímž základě k ukončení pracovního poměru došlo (výpověď, dohodu apod.), zápočtový list z předchozího zaměstnání, občanský průkaz, případné doklady týkající se zdravotního stavu (pokud máte nějaká omezení), číslo účtu (pokud budete chtít zasílat podporu na účet), případně rozhodnutí o nařízení exekuce (pokud je proti vám vedena) a rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Zaevidování na úřadu práce má pro Vás tyto výhody:
a) nemusíte hradit zdravotní pojištění           
b) bude Vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti (pokud na ni máte nárok)
c) budete mít větší šanci sehnat nové zaměstnání
d) budete si moci případně zvýšit či prohloubit kvalifikaci prostřednictvím rekvalifikačního kurzu,

e) doba evidence na ÚP se započítává v rozsahu max. 3 let jako náhradní doba pojištění na sociálním zabezpečení (důležité pro vznik nároku na důchod).

  • nevyužívání rekvalifikací nabízených úřadem práce

Využívejte rekvalifikační kurzy, které vám jsou úřadem práce nabízeny. Tyto kurzy vám mohou pomoci zvýšit šance na získání zaměstnání. V případě, že nabízený kurz nepřijmete nebo se ho nezúčastňujete, můžete být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Opětovné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je v těchto případech zpravidla možné až o 6 měsících.

  • odmítání prací tzv. "veřejné služby" při dlouhodobější nezaměstnanosti

Neodmítejte práce tzv. "veřejné služby", jejich odmítnutí může vést nejenom ke snížení sociálních dávek, ale i k případnému vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

  • ztráta písemností souvisejících s evidencí na úřadu práce

Veškeré písemnosti související s evidencí na úřadu práce si pečlivě uschovejte. Případnou korespondenci s úřadem práce přebírejte a využívejte možnosti podat odvolání v případě nepříznivých rozhodnutí.

  • práce „na černo“

Nepracujte bez pracovní smlouvy, v těchto případech za Vás zaměstnavatel nehradí zdravotní a sociální pojištění a pokud si ho nehradíte sami, tak vám na něm narůstá dluh (pokud nejste v evidenci úřadu práce). Pracovat na základě pracovní smlouvy můžete i když jste v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud  váš měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (4.000,- Kč).

  • práce za nižší než minimální mzdu

Zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům alespoň minimální mzdu. Výše minimální mzdy je stanovena nařízením vlády a její výše se průběžně mění. V současnosti výše minimální mzdy činí  8.000,- Kč.