AKTUALITY

Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.

Vzory podání

Následující strana obsahuje vzory nejběžnějších podání ze všech oblastí možné diskriminace na trhu práce. Při jejijch používání je třeba pamatovat na to, že žádný z předkládaných vzorů nemůže zcela přesně vystihnout okolnosti daného konkrétního případu, které mohou významně ovlivit následné právní posouzení. Proto je třeba při jejich používání zvážit, zda v daném případě není vhodnější využít služeb advokáta, bez kterého se zpravidla v soudním řízení obejdete jen velmi obtížně.

1. Žádost zaměstnavateli o řešení pracovněprávního sporu mediací

2. Oznámení úřadu práce o zveřejnnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru

3. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce - I

4. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce - II

5. Stížnost zaměstnance zaměstnavateli na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů

6. Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstnavatelem

7. Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele

8. Žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek

9. Žádost o bezplatné přidělení advokáta v občanském soudním řízení

10. Žádost o bezplatné přidělení advokáta advokátní komorou

11. Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání

12. Žaloba na ochranu osobnosti

13. Žaloba na náhradu škody - porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty

14. Oznámení zaměstnavateli o trvání na dalším zaměstnání

1. Žádost zaměstnavateli o řešení pracovněprávního sporu mediací

Mediace je alternativní (mimosoudní) metoda řešení sporů za přítomnosti nezávislého prostředníka - mediátora, který se za pomoci speciálních komunikačních technik snaží vést strany k dosažení smírného řešení. Výstupem z tohoto procesu je písemná dohoda upravující vzájemná práva a povinnosti stran do budoucna (obdoda tzv. dohody o narovnání).
Předkládaný vzor žádosti o řešení sporu mediací se týká obtěžování na pracovišti, kde je možno spatřovat asi největší potenciál k jejímu uplatnění. Samotná výzva nemá stanoveny žádné povinné náležitosti, a proto je možno vzor libovolně upravovat. Z výzvy by však mělo být patrné, komu je určena, čeho se bude mediace týkat a kdo výzvu činí. Dále by měla obsahovat nabídku alespoň tří možných termínů setkání, specifikaci místa mediačního jednání a odhad doby trvání jednání (obvykle zhruba 3 hodiny). Před sepsáním výzvy k mediaci doporučejeme osobní setkání se zvoleným mediátorem (jejichž seznam můžete nalézt např. na www.amcr.cz), který Vám poradí s volbou vhodné strategie a formulací výzvy k mediaci.

Vzor podání:

Uzenářství, a.s.
k rukám p. Jana Jaterničky - vedoucího personálního oddělení
Tučná 6
120 00 Praha 2

V Praze dne 1.1.2008

Výzva k řešení obtěžování na pracovišti ve firmě Uzenářství, a.s., formou mediace.

Vážený pane Jaterničko,

obracím se na Vás s výzvou k řešení obtěžování na pracovišti ve firmě Uzenářství, a.s., formou mediace. Důvodem této výzvy je snaha o vyřešení mého dlouhodobého obtěžování na pracovišti ze strany dalších kolegů, o kterém jsem Vás informovala písemně dne 20.11.2007. Vzhledem ke skutečnosti, že po mém oznámení došlo k další eskalaci situace, stala se tato již pro mne neúnosnou, a proto jsem po důkladném zvážení dalších možností postupu kontaktovala mediátora.
S ohledem navýše uvedené Vám navrhuji tři termíny, ve kterých by mohla mediace proběhnout, a to 12.1. v 10:00 hod., 22.1. v 15:00 hod a 1.2. ve 12:00 hod. Vaši odpověď očekávám do 9.1.2008. V případě nevyužití této nabídky budu nucena se domáhat svých práv soudní cestou.

Podávám tuto zprávu a jsem s pozdravem

Markéta Ovárková
K Jatkám 13
190 00 Praha 9

2. Oznámení úřadu práce o zveřejnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru

Dle ust. § 38 zákona o zaměstnanosti úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Pokud se s nabídkou zaměstnání diskriminačního charakteru v prostorách úřadu práce setkáte, doporučujeme tuto skutečnost úřadu práce oznámit. Oznámení nemusí mít formální náležitosti, mělo by však obsahovat text zveřejněné nabídky zaměstnání, kterou považujete za závadnou, a uvedení místa jejího umístění.

Vzor podání:

Úřad práce
pobočka v Praze 2
kontrolní a právní oddělení
Bělehradská 214/86
120 00 Praha 2

V Praze dne 26.4.2008

Oznámení o zveřejnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru v prostorách úřadu práce.

Vážení,

dne 25.4.2008 jsem se v dopoledních hodinách dostavila do prostor vašeho úřadu za účelem zprostředkování zaměstnání. Na nástěnce vedle kanceláře 32 byla zveřejněna nabídka zaměstnní tohoto znění: "Firma poskytující úvěry přijme do svého kolektivu nové pracovníky, podmínkou je věk do 30 let."
Domnívám se, že výše uvedenou nabídku zaměsntání je možno považovat za diskriminační, a proto by neměla být s ohledem na ust. § 38 zákona o zaměstnanosti zveřejněna v prostorách úřadu práce. Žádám proto o její urychlené odstranění.
Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo, a jsem s pozdravem

Pavlína Černá
Ovesná 5
120 00 Praha 2

3. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele úřadem práce I

Vzor vychází ze situace, kdy zaměstnavatel vyžadoval při přijímacím pohovoru po uchazeči o zaměstnání sdělení jeho sexuální orientace, přičemž výběrové řízení bylo organizováno na pozici taxíkáře. Uchazeč o zaměstnání mu požadovaný údaj odmítl poskytnout s tím, že se jedná o citlivý osobní údaj, který mu není oprávněn poskytnout. Zaměstnavatel následně upřednostnil jiného uchazeče.
Dle ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s ust. § 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Kontrolní činnost v této oblasti provádí úřad práce, jehož místní příslušnost je určována sídlem zaměstnavatele. Podnět nemá formální náležitosti, ale měl by obsahovat kontaktní údaje stěžovatele, označení zaměstnavatele a popis jednání, které je shledáváno v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.

Vzor podání:

Úřad práce
pobočka v Praze 2
kontrolní a právní oddělení
Bělehradská 214/86
120 00 Praha 2

V Praze dne 26.4.2008

Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele z důvodu porušení ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Vážení,
dne 13.4.2008 jsem se ucházel o pozici taxíkáře ve firmě Taxi, s.r.o., se sídlem Žitná 26, 120 00 Praha 2, IČ 12345678. Při ústním jednání mi bylo sděleno, že se mám dostavit dne 23.4.2008 v 10:00 hod. k přijímacímu pohovoru. Pohovor byl veden panem Jaroslavem Novákem, jednatelem společnosti, žádná další osoba přítomna nebyla. Při pohovoru jsem byl mj. dotazován na svoji sexuální orientaci. Tento údaj jsem odmítl poskytnout. Následně mi bylo sděleno, že byl upřednostněn jiný uchazeč.
Domnívám se, že dotaz týkající se mé sexuální orientace vznesený při přijímacím pohovoru na pozici taxíkáře je v rozporu s ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, neboť sexuální orientace nepředstavuje podstatný, rozhodující a nezbytný požadavek pro výkon profese taxíkáře. Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo, a jsem s pozdravem

Jan Novotný
Nábřežní 122
170 00 Praha 7 - Holešovice

4. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele úřadem práce II

Nejfrekventovanějším diskriminačním jednáním v oblasti ucházení se o zaměstnání je odmítnutí uchazeče o zaměstnání pouze z důvodu jeho věku. Pokud tato situace nastane při přijímacím pohovoru bez přítomnosti dalších osob, je domáhání se nápravy velmi složité, neboť zaměstnavatelé tento pravý důvod nikdy neuvádějí explicitně. Výsledky kontrol prováděných úřady práce na základě těchto pdnětů vypovídají o tom, že se tento druh diskriminačního jednání povede prokázat málokdy.
Při sestavování vzoru bylo vycházeno ze situace, kdy se výběrového řízení na pozici dvou asistentek ucházely tři ženy ve věku 18, 21 a 45 let s totožnými kvalifikačními předpoklady a stejnou úrovní zaměstnavatelem požadovaných znalostí. Vybrány byly obě mladší uchazečky s odůvodněním, "že lépe zapadnou do mladého kolektivu." Nevybraná uchazečka se jednáním zaměstnavatele cítila velmi ponížena a byla přesvědčena o tom, že byla odmítnuta pouze z důvodu svého věku.

Vzor podání:

Úřad práce
pobočka v Praze 2
kontrolní a právní oddělení
Bělehradská 214/86
120 00 Praha 2

V Praze dne 26.4.2008

Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele z důvodu diskriminace v přístupu k zaměstnání z důvodu věku.

Vážení,
ucházela jsem se o pozici asistentky ve firmě Reality, a.s., se sídlem Nárožní 5, 120 00 Praha 2, IČ: 12345678. Firma po uchazečích požadovala znalost práce na PC, organizační schopnosti a dobrou znalost anglického jazyka, což jsem splňovala. Dne 15.5.2008 byl proveden jednokolový přijímací pohovor, který byl veden vedoucí personálního oddělení firmy paní Krátkou. K pohovoru se dostavily dvě další uchazečky ve věku 18 a 21 let (firma obsazovala 2 pozice). Při pohovoru jsem byla dotazována na úroveň znalostí obsluhy PC a jazykovou vybavenost. Pohovor trval cca 5 min. a na jeho konci mi bylo sděleno, že firma dá s největší pravděpodobností přednost druhým uchazečkám, které lépe "zapadnou" do pracovního kolektivu. Poskytnutí bližšího zdůvodnění mi bylo odmítnuto. Po týdnu mi přišlo el. poštou oznámení, že jsem ve výběrovém řízení neuspěla.
Na webových stránkách firmy je podrobně uvedeno složení pracovního kolektivu včetně věku zaměstnanců. Z těchto údajů vyplývá, že průměrný věk zaměstnanců činí 23 let.
Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že při přijímacím pohovoru byl hlavním (skrytým) kritériem věk uchazečů (je mi 45 let) a že jsem byla odmítnuta pouze z tohoto důvodu, čímž se cítím velmi ponížena. Tuto praxi považuji za diskriminační. Přikládám kopii inzerátu firmy Reality, a.s., s uvedením požadavků na pozici asistentky, dále přikládám pozvánku k výběrovému řízení a vyrozumění o výsledku výběrového řízení. Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo, a jsem s pozdravem

Štěpánka Krásná
U Topíren 64
170 00 Praha 7

5. Stížnost zaměstnance zaměstnavateli na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Po uzavření pracovního poměru se zaměstnanci nejčatěji setkávají se mzdovou diskriminací (porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty) a šikanou na pracovišti. V obou případech je nejvhodnější tato jednání nejprve oznámit a řešit řešit s nadřízeným pracovníkem a teprve dle výsledku těchto jednání případně zvažovat využití dalších možností (mediace, podání podnětu na inspektorát práce, soud). Žádost nemá předepsány žádné formální náležitosti, nicméně lze doporučit písemnou formu. Předkládaný vzor se týká porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci.

Vzor podání:

Auto, a.s.
Martin Vonásek, personální ředitel
Nádražní 5
150 00 Praha 5

V Praze dne 26.10.2008

Stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Vážený pane řediteli,

na základě pracovní smlouvy ze dne 2.3.2007 pracuji ve firmě Auto, a.s., jako mzdová účetní. Ve smlouvě bala ujednána základní mzda ve výši 25.000,- Kč. Dne 20.5.2008 došlo k rozšíření mého pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který nastoupil rovněž na pozici mzdového účetního, tedy vykonává stejnou práci, jako já. Dle pracovní smlouvy s ním byla sjednána základní mzda ve výši 30.000,- Kč. Domnívám se, že tímto postupem došlo k porušení pracovněprávních předpisů spočívající v porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty.
Žádám Vás tímto ve smyslu ust. § 14 odst. 3 zákoníku práce o osobní projednání této záležitosti ve lhůtě 1 měsíce.
Děkuji za brzké vyrozumění a jsem s pozdravem

Angelika Demeterová
Nad Ořechovou 17
160 00 Praha 6

6. Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstnavatelem

Vzor je použitelný pouze pro zaměstnance, na jejichž pracovišti působí odborová organizace. V podstatě se jedná o oznámení porušení práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů odborové organizaci a žádost o zjednání nápravy formou projednání oznámení se zaměstnavatelem. Na základě tohoto podnětu by měla odborová organizace vyzvat zaměstnavatele k projednání v podnětu tvrzených skutečností. Zaměstnavatele má dle ust. § 14 odst. 3 zákoníku práce povinnost stížnost s odborovou organizací projednat. Uvedená stížnost se týká obtěžování na pracovišti.

Vzor podání:

Auto, a.s.
Zbyněk Kyselý, vedoucí odborové organizace
Nádražní 5
150 00 Praha 5

V Praze dne 23.5.2008

Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstavatelem

Vážený pane Kyselý,
obracím se na Vás jakožto na zástupce odborové organzace firmy Auto, a.s., jejímž jsem členkou, s žádostí o projednání níže uvedené stížnosti se zaměstnavatelem a zjednání nápravy. Ve firmě Auto, a.s., pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Od 1.5.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního a který se mnou sdílí kancelář. Kolega Čížek během pracovní doby neustále vypráví nelichotivé anekdoty o blondýnách, což vzledem ke skutečnosti, že barva mých vlasů je plavá, oprávněně vnímám jako snižování mé důstojnosti a vytváření ponižujícího, pokořujícího a urážlivého prostředí na pracovišti (obtěžování). Snažila jsem se s kolegou domluvit sama, ale naše debata měla opačný efekt a obtěžování se stupňuje. Žádám Vás proto o projednání této mé stížnosti se zaměstnavatelem a zjednání nápravy.

S pozdravem

Natálie Bledá
Nad Ořechovkou 17
160 00 Praha 6

7. Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele

Dozor (kontrolní činnost) nad dodržováním pracovněprávních předpisů provádějí inspektoráty práce. Jejich příslušnost je dána sídlem zaměstnavatele. S podnětem ke kontrole se na inspektorát práce může obrátit každý zaměstnanec, který se domnívá, že zaměstnavatel porušuje práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (včetně diskriminace a porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty). Stížnost nemusí mít žádné formální náležitosti, nicméně by měla obsahovat informace o tom, kdo ji podává, v čem konkrétně spatřujete závadné jednání zaměstnavatele a označení zaměstnavatele. Inspektorát stížnost prošetří a vyrozumí stěžovatele o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo. V případě shledání závad může inspektorát uložit zaměstnavateli pokutu. V případě nespokojenosti s postupem inspektorátu práce (s výsledkem kontroly) se stěžovatel může obrátit na úřad Veřejného ochránce práv s žádostí o přezkum (stěžovatel totiž není účastníkem řízení před inspektorátem práce, tudíž proti jeho rozhodnutí nemůže podat opravný prostředek). Výsledky šetření inspektorátu je možno využíti v případném soudním řízení, kterým by se poškozený zaměstnanec domáhal svých práv. Adresy a místní příslošnost inspektorátů práce jsou uvedeny v sekci adresář.

Vzor podání:

Oblastní inspektorát práce pro Prahu
Kladenská 103/105
160 00 Praha 6

V Praze dne 26.10.2008

Věc: Stížnost na postup zaměstnavatele na úseku odměňování.

Vážení,
dne 30.5.2007 jsem uzavřela pracovní smlouvu na dobu neurčitou se spol. Vývařovna, s.r.o., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678. V pracovní smlouvě bylo sjednáno mé zařazení na pozici číšnice s hrubou měsíční mzdou ve výši 20.000,- Kč. Má náplň práce spočívá v organizování prací obsluhy a ve vysoce specializované práci při obsluze hostů spojené se složitým servírováním.
Dne 30.8.2007 zaměstnavatele uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou s panem Karlem Vomáčkou. V této smlouvě bylo ujednáno zařazení pana Vomáčky na pozici odpovídající povaze práce i podle mé pracovní smlouvy, avšak sjednaná hrubá mzda činila 40.000,- Kč měsíčně.
O rozdílu v odměně jsem se dozvěděla dne 30.9.2008. Dne 1.10.2008 jsem proto kontaktovala jednatele společnosti, pana Jaroslava Polívku, se stížností na porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty. Pan Polívka stížnost označil jako neoprávněnou.
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že jsem byla diskriminována, neboť bez jakékoliv příčiny mi byla stanovena nižší mzda, než mému kolegovi - muži, který vykonává stejnou práci.
Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo, a jsem spozdravem

Šárka Malá
Spálená123
110 00 Praha 1

8. Žádost o osvobození od povinosti hradit soudní poplatek

Většina návrhů na zahájení soudního řízení (žalob) je zpoplatněna, ve věcech ochrany před diskriminací jsou to návrhy všechny. Přesnou výši poplatku je možno nalézt v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Zjednodušeně je možno konstatovat, že se jeho výše bude odvíjet od žalobního návrhu, a to tak, že pokud je požadováno peněžité plnění do výše 15.000,- Kč, činí poplatek 600,- Kč, pokud je požadované plnění vyšší, činí polatek 4 % z požadované částky. Pokud peněžité plnění požadováno není (např. je požadována omluva), činí poplatek 1.000,- Kč.
Dle ust. §138 odst. 1 občanského soudního řádu může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního polatku, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek je možno připojit k textu žaloby, soud Vám poté zpravidla zašle k vyplnění šestistránkový formulář s názvem "Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce," který musíte soudu zaslat vyplněný ve stanovené lhůtě zpět.

Vzor podání:

Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1

V Praze dne 20.5.2008

Ke sp. zn. 3 C 2096/2008

Žalobkyně: Jana Dlouhá, nar. 24.11.1990, bytem 110 00 Praha 1, Dlouhá 13

Žalovaný: ABCD, a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678

o 120.000,- Kč

Žádost žalobkyně o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek

Vzhledem ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům si dovoluji požádat soud o osvobození od soudního poplatku. Svoji žádost odůvodňuji následovně.
V lednu letošního roku jsem přišla o zaměstnání, práci intenzivně sháním, ncméně jsem stále vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a mým jediným přájmem jsou dávky státní sociální podpory ve výši 4.500,- Kč měsíčně a přídavky na děti v souhrnné výši 4.000,- Kč. Veškeré úspory jsem vyčerpala, nemovitý majetek nevlastním a z majetku movitého vlastním pouze běžné vybavení domácnosti. Jsem rozvedená, pečujij o dvě nezletilé děti ve věklu 10 a 12 let.
K žádosti přikládám vyplněný formulář osvědčující mé majetkové a výdělkové poměry.

Jana Dlouhá

9. Žádost o bezplatné přidělení advokáta v občanském soudním řízení

§ 30 občanského soudního řádu umožňuje požádat soud o přidělení zástupce, který by účastníka zastupoval v řízení. Předpoklady pro vyhovění žádosti jsou jednak splnění podmínek pro osvobození od povinnosti hradit soudní polatek a ochrana zájmů účastníka. Žádost o přidělení zástupce je možno podat ještě před podáním žaloby, v tomto případě je vhodné spojit s žádostí o osvobození od soudního poplatku. Zástupcem může být přidělen i advokát.

Vzor podání:

10. Žádost o přidělení advokáta advokátní komorou

Vzor žádosti:

Česká advokátní komora
Pobočka Brno
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno

V Praze dne 24.11.2008

Věc: Žádost o určení advokáta dle ust. § 18 zákona o advokacii.

Přílohy:
- prohlášení o příjmových a majetkových poměrech
- potvrzení o odmítnutí poskytnutí bezplatné právní služby AK JUDr. Vonásek
- potvrzení o odmítnutí poskytnutí bezplatné právní služby AK JUDr. Fiala

Dne 20.10.2006 jsem podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu pracovněprávní věci (náhrada škody, způsobená porušením zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty, o 120.000,- Kč s příslušentvím), spojenou s žádostí o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek. Žádosti o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek soud vyhověl, avšak žádost o ustanovení zástupce dle ust. § 30 o.s.ř. zamítl.
Následně jsem požádala ve dvou advokátních kancelářích o právní pomooc (AK JUDr. Vonásek, AK JUDr. Fiala), v obou mi však bylo pokyntutí právních lsužeb odmítnuto. Vzhledem ke skutečnosti, že spor je značně složitý mi nezbývá, než se obráti na Advokáté komoru a žádostí o určení advokáta pro uvedené řízeí. Vzhledem k mým majetkovým poměrům, které dokládám na přiloženém tiskopise, žádám o bezplatné poskytnutí služeb dle § 18 odst. 3 zákona o advokaciii.

S pozdravem

Jana Novotná

11. Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání

V případech diskriminačního jednání v oblasti přístupu k zaměstnání se může postižená osoba u soudu domáhat, aby:
a) bylo upuštěno od tohoto porušování,
b) byly odstraněny následky tohoto porušování
c) jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění,
d) popř. na náhradu nemajetkové újmy v penězích, pokud by se nejevil dostačující postup dle předchozích bodů a důstojnost či vážnost osoby byla snížena ve značné míře. Upuštění od porušování a odstraňování následků porušení nelze vykládat jako povinnost zaměstnavatele původně odmítnutého uchazeče o zaměstnání do tohoto zaměsntání přijmout. Výše přiměřeného zadostiučinění se bude vyčíslovat rovněž velice obtížně, svoji roli bude hrát, zda ke snížení důstojnosti došlo v přítomnosti jiných osob, hypoteticky lze dovozovat z rozdílu mezi příjmem v případě, že by uchazeč na danou pozici byl přijat, a příjmem nižším z důvodu nepřijetí.
Před podáním žaloby by mělo dojít ke zvážení celé situace. Pokud došlo k neúspěšnému pokusu o řešení některou z výše uvedených mimosoudních alternativ, nezbývá jiná možnost, než se domáhat svých práv soudní cesotu. Samotné zahájení soudního sporu je spojeno s několika obtížemi, které se týkají především případné právní pomoci a soudního poplatku za podání žaloby. Při sepisování žaloby je třeba dbát na to, aby obsahovala všehcny zákonem stanovené náležitosti, jinak soud žalobu vrátí s požadavky na její doplnění, popřípadě odmítne. Proto je vhodné zvážit případnou konzultacis advokátem, který by eliminoval rizika spojená s podáním žaloby a účastníka v daném sporu zastupoval. Pokud nemá účastník dostatek finančních prostředků na služby advokáta, je možno požádat soud (i před podáním žaoby) o jeho přidělení. Rovněž je možné kontaktovat advokátní komoru s žádostí o poskytnutí služeb advokáta bezplatně (podmínkou je předhcozí odmítnutí alespoň od dvou předchozích advokátů).
Vzhledem ke skutečnosti, že osud antidiskriminačního zákna byl v době zpracovávání vzorů nejistý, je ve vzoru uváděna právní argumentace dle zákona o zaměstnanosti. Rovněž je použito stávající znění ust. § 133a o.s.ř. Sepsání žaloby doporučujeme svěřit advokátovi.
Předkládaný vzor vychází ze situace, kdy byla uchazečka o zaměstnání odmítnuta zaměstnavatelem z důvodu věku.

Vzor podání:

Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1

V Praze dne 30.5.2008

Ke sp. zn. 3 C 2096/2008

Žalobkyně: Jana Dlouhá, nar. 24.11.1990, bytem 110 00 Praha 1, Dlouhá 13

Žalovaný: ABCD, a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678

o 10.000,- Kč

Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání

- soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu
- přílohy dle textu
- dvojmo

I.
Dne 30.5.2006 se žalobkyně u žalované společnosti ucházela o zaměstnání na pozici detektiv v obchodě. U přijímacího pohovoru jí bylo zástupcem ředitele personálního oddělení žalované společnosti sděleno, že sice splňuje veškeré poožadavky kladené zaměstnavatelem na tuto pozici, nicméně žalovaná společnost preferuje mladší uchazeče o zaměstnání a z tohoto důvodu žalobkyni nemohou přijjmout. Žalobkyni je 50 let a na stejné pozici pracovala u firmy AAAA, a.s., Holečkova 12, 150 00 Praha 5, IČ 98745612, kde s její prací byli velmi spokojeni a propuštěna byla z důvodu organizačních změn při likvidaci firmy.
Popisovanému jednání žalované společnosti byl přítomen i pan Karel Novák, bytem Jarní 1210, Kralupy nad Vltavou, který se na tutéž pozici u žalované ucházel v tutéž dobu.
K důkazu navrhuji:
- výpověď účastníků řízení,
- svědeckou výpověď pana Karla Nováka, bytem Jarní 1210, Kralupy nad Vltavou
- pracovní posudek z firmy, AAAA a.s., Holečkova 12, 150 00 Praha 5, IČ 98745612.

II.
Z výše uvedeného vyplývá, že se žalovaná společnost dopustila porušení ust. § 4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, který zakotvuje zákaz přímé i nepřímé diskriminace z důvodu věku při uplatňování práva na zaměstnání. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona o zaměstnanosti může zaměstnavatel odmítnout uchazeče o zaměstnání z důvodu věku pouze výjimečně, a to v případech, kdy z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že věk uchazeče představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.Cíl sledovaný touto výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.
Dle ust. § 4 odst. 10 zákona o zaměstnanosti pokud dojde při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání, byly odstraněny následky tohoto porušování a bylo poskytnuto přiměření zadostiučinění. Dle ust. § 4 odst. 11 zákona o zaměstnanosti, pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Dle ust. § 133a o.s.ř. skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého věku, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

III.
Žalobkyně je dle pracovního posudku z předchozího zaměstnání osobou vzorně plnící své pracovní povinnosti, osobou velmi spolehlivou a naprosto bezproblémovou. Z pracovního posudku rovněž dále vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně je velmi dobrý, neboť u předchozího zaměstnavatele nebyla v pracovní neschopnosti.
Odmítnutí přijetí žalobkyně na volné pracovní místo u jiné firmy z důvodu jejího věku, což zástupce ředitele personálního oddělení žalované společnosti při přijímacím pohovoru nijak nezastíral, je přímou diskriminací při uplatňování práva na zaměstnání.
Žalobkyně se domnívá, že došlo ke snížení její důstojnosti ve značné míře, neboť k odůvodnění odmítnutí došlo za přítomnosti dalších osob a samotné odmítnutí jí zasáhlo natolik, že musela vyhledat lékařské ošetření a dosud je z tohoto důvodu v pracovní neschopnosti, tudíž si nemůže aktivně shánět nové zaměstnání.
Žalobkyně se tudíž z tohoto důvodu domáhá poskytnutí písemné omluvy a přiměřeného zadostiučinění ve výši 10.000,- Kč.
K důkazu navrhuji:
- pracovní posudek žalobkyně,
- lékařskou zpávu

IV.
S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10.000,- Kč, a to do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení.

Jana Dlouhá

12. Žaloba na ochranu osobnosti obtěžování na pracovišti - obtěžování na pracovišti

Do doby schválení antidiskriminačního zákona nejsou možnosti obrany proti diskriminačnímu jednání v zaměstnání zcela optimální, neboť vzhledem k absenci speciálních ustanovení, je třeba vycházet z úpravy obecné odpovědnosti dle zákoníku práce. Je tedy třeba rozlišovat, zda je možno se u způsobeného diskriminačního jednání domáhat náhrady hmotné újmy (způsobené škody), jako je tomu třeba u mzdové diskriminace, kdy je možno žalobu koncipovat jako náhradu škody dle zákoníku práce, nebo zda újma vznikla ve sféře nemateriální (obtěžování, šikana, atd.) a je tedy třeba se domáhat případné omluvy spojené s finanční kompenzací prostřednictvím obecné úpravy ochrany osobnosti dle občanského zákoníku (ust. § 11 a násl.), což je případ níže uváděného vzoru.
Žalobu na ochranu osobnosti je třeba podat krajskému souduv jehož obvodu má zaměstnavatel (žalovaný) sídlo. Sepsání žaloby považujeme za vhodné svěřit advokátovi.

Vzor podání:

Krajský soud v Praze
Nám. Kinských 5
150 75 Praha 5

V Praze dne 1.6.2009

Žalobkyně: Jana Dlouhá, nar. 24.11.1990, bytem 110 00 Praha 1, Dlouhá 13

Žalovaný: ABCD, a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678

o 20.000,- Kč

Žaloba na ochranu osobnosti

Dvojmo
přílohy dle textu

I.
Ve firme ABCD, a.s., pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Od 1.5.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního a který se mnou sdílí kancelář. Kolega Čížek během pracovní doby neustále vypráví nelichotivné anekdoty o ženách (hlavně blondýnách), což vzhledem ke skutečnosti, že barva mých vlasů je plavá, oprávněně vnímám jako snižování mé důstojnosti a vytváření ponižujícícho, pokořujícího a urážlivého prostředí na pracovišti (obtěžování). Snažila jsem s kolegou domluvit sama, ale naše debata měla opačný efekt a obtěžování se stupńuje. Dne 15.1.2008 jsem kontaktovala žalovanou se stížností na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, rovněž jsem žádala o pomoc odborovou organizaci na našem pracovišti. Do dněšního dne k projednání stížnosti nedošlo.
K důkazu navrhuji:
- výpověď účastníků řízení
- stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů ze dne 15.1.2008
- svědecká výpověď Miroslava Martina, bytem Dělnická 16, Mělník - vedoucího odborové organizace
- diktafonový záznam obtěžujícího jendání ze strany kolegy Františka Čížka

II.
Podle článku 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví.
Podle článku 10 odst. 1 Listiny má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
Podle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména zdraví, cti a lidské důstojnosti.
Podle § 13 odst. 2 písm. b) zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržova zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců.
Podle § 16 odst. 2 zákoníku práce je v pracovněprávních vztazích zakázána jakákoliv diskriminace.
Podle § 4 odst. 7 zákona o zaměstnnosti se obtěžováním rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněnně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřítelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.
Podle § 4 odst. 9 zákona o zaměstnanosti je obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, nábožentví či víry a sexuální obtěžování považováno za diskriminaci.
Dle ust. § 133a občanského soudního řádu skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého věku, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

III.
V daném konkrétním případě je žalobkyně schopna prokázat, že byla ze strany Františka Čížka vystavena nevítanému a urážlivému jednání, jehož důsledky vedly ke snížení její důstojnostia k vytváření nepřítelského a ponižujícího prostředí na pracovišti. Dle zákona o zaměstnanosti je obtěžování z důvodu pohlaví považováno za sikriminaci. Zaměstnavatel, ač byl o obtěžování na pracovišti informován, nepodnikl žádné kroky ke zjednání nápravy, čímž porušil shora uvedená ustanovení zákoníku práce zakazující diskriminaci na pracovišti. Na diskriminaci lze aplikovat ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti, a to přinejmenším jako ustanovení svou povahou nejbližší, když v českém právním řádu zatím není ochrana před diskriminací vyhovujícím způsobem upravena. Soud proto nemůže poskytnutí ochrany odmítnout jen proto, že neexistuje dostatečně výslovná právní úprava. Navíc dle sjednocené úpravy ochrany osobnosti je právo na rovné zacházení součástí tzv. všeobecného osobnostního práva a podléhá ochraně podle § 11 a násl. občanského zákoníku.

IV.
Vzhledek k výše uvedenému navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 20.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Jana Dlouhá

13. Žaloba na náhradu škody - porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty

Druhým nejfrekventovanějším diskriminačním jednáním zaměstnavatele je porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty. K porušení této zásady dochází v případech, kdy jedna osoba pracující u téhož zaměstnavatele bude odměňována nevýhodněji, než osoba druhá opačného pohlaví, přičemž obě budou vykonávat stejnou práci či práci stejné hodnoty. Musí být tedy splněny tyto předpoklady:
- práce musí být vykonávána u stejného zaměstnavatele (resp. odměna musí být vyplácena ze stejného zdroje),
- musí se jednat o stejnou práci či práci stejné hodnoty,
- porovnávané osoby musí být opačného pohlaví,
důvodem rozdílu v pracovní odměně není objektivní důvod nezávislý na pohlaví zaměstnanců (např. potřebný odborný výcvik, rozdílný výkon v případech úkolové mzdy, která je totožná za jednotku úkolu pro obě pohlaví, rozdílná doba práce v případech odměny vyplácené za jednotku času, vyšší subjektivní kvality jednotlivého pracovníka - tyto skutečnosti však lze pouze hodnotit jako součást hodnocení pracovních výsledků v rámci motivačních složek mzdy, přičemž kritétia hodnocení musí vycházet z objektivně měřitelných veličin a musí být transparentní tak, aby pracovníci mohli sami identifikovat důvody rozdílu mezi platem muže a ženy, kteří konají stejnou práci).
Po právní stránce je třeba vycházet z ust. § 110 odst.1 zákoníku práce, který stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Definice stejné práce či práce stejné hodnoty je uvedena v ust. § 110odst. 2, 3, 4, 5 zákoníku práce. Při domáhání se odstranění následků tohoto typu diskriminačního jednání je možno vycházet z ust. § 265 zákoníku práce, které stanoví pravidla odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Poškozený pracovník se bude domáhat náhrady škody (hmotné újmy), jejíž výše se vyčíslí jako rozdíl mezi svou mzdou (platem) a vyší mzdou (platem) srovnávaného kolegy. I zde (do doby schválení antidiskriminačního zákona) platí přesun důkazního břemene dle ust. § 133a občanského soudního řádu. Podání žaloby je rovněž spojeno s povinností hradit soudní popplatek, jehož výše se bude odvíjet od výše požadované náhrady škody (do výše 15.000,- Kč činí soudní poplatek 600,- Kč, nad tuto částku 4% ze žalované částky). Sepsání žaloby je vhodné svěřit advokátovi.

Vzor podání:

Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1

V Praze dne 1.4.2008

Žalobkyně: Jana Dlouhá, nar. 24.11.1990, bytem 110 00 Praha 1, Dlouhá 13

Žalovaný: ABCD, a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678

o 70.000,- Kč

Žaloba na náhradu škody způsobené porušením zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty

- soudní polatek bude uhrazen na výzvu soudu
- přílohy dle textu
- dvojmo

I.
Ve firmě ABCD, a.s. pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Základní hrubá mzda mi byla stanovena ve výši 25.000,- Kč. Od 1.10.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního, tedy vykonává stejnou práci jako já. Dle pracovní smouvy s ním byla sjednána základní mzda ve výši 30.000,- Kč.
K důkazu navrhuji:
- kopii své pracovní smlouvy včetně mzdového výměru,
- kopii pracovní smlouvy Františka Čížka, včetně jeho mzdového výměru
- kopii své výplatní pásky za období posledních 3 měsíců
- kopie výplatních pásek Františka Čížka za období posledních 3 měsíců
- svědeckou výpověď účasntíků řízení

14. Oznámení zaměstnavateli o trvání na dalším zaměstnávání

Vzor vychází ze situace neplatneho rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Neplatnost je možno spatřovat v porušení některého z ust. § 48 a násl. zákoníku práce upravujících skončení pracovního poměru. Dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce je v těchto případech nutné bez zbytečného odkladu upozornit zaměstnavatele, že trváte na tom, aby vás zaměstnával nadále. V případě, že v soudním řízení budete úspěšní, váš pracovní poměr bude trvat i nadále a zaměstnavatel vám bude povinen poskytnout náhradu mzdy nebo platu za dobu od neplatného rozvázání do rozhodnutí soudu. Oznámení nemá předepsány žádné formální náležitosti, je vhodné jej zaslat doporučeně, případně s dodejkou.

Vzor podání:

Auto, a.s.
Martin Vonásek - personální ředitel
Nádražní 5
150 00 Praha 5

V Praze dne 1.8.2008

Oznámení na trvání na dalším zaměstnávání

Vážený pane řediteli,

na základě pracovní smlouvy ze dne 2.3.2007 pracuji ve firmě Auto, a.s., jako mzdová účetní. Dne 30.6.2008 mi byla udělena výpověď (převzala jsem téhož dne), která nesplňuje náležitosti stanovené ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce - chybí uvedení výpovědního důvodu. Z tohoto důvodu považuji udělenou výpověď za neplatnou a tímto Vám oznamuji, že trvám na dalším zaměstnávání.

S pozdravem

Angelika Demeterová
Nad Ořechovoku17
160 00 Praha 6