AKTUALITY

 

 

Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.

 

 

 

 

 

 

Sociální dávky

 

Nejčastější chyby:

• nepodání žádosti o všechny dávky, které by v dané situaci přicházely v úvahu

Navštivte kontaktní místo úřadu práce, kde se podávají žádosti o dávky sociální podpory a informujte se na jaké dávky byste měli nárok. Poskytnutí informací v této oblasti je povinnost kontaktního místa. Po získání informací pravdivě vyplňte všechny potřebné formuláře a předejte je příslušnému pracovníkovi. Následně byste měli obdržet písemné rozhodnutí o tom, jaké dávky vám byly přiznány. V případě zamítnutí žádosti kontaktujte svého sociálního pracovníka a požádejte ho o pomoc při sepsání odvolání.

• nedoložení všech potřebných písemností nutných k přiznání  dávky

Při podávání žádosti o dávky po vás budou chtít některé údaje doložit. Pečlivě si zapište, co konkrétně a do jakého termínu musíte doložit. Tento termín dodržujte, protože jinak může být vaše žádost zamítnuta pouze z tohoto důvodu.

• podávání žádosti o dávku pouze ústně

Žádosti o dávky vždy podávejte písemně. Vyhnete se tím vzniku případných nesrovnalostí při vyřizování žádosti.

• nepodání žádosti o dávku ihned poté, kdy nastane situace zakládající nárok na dávku

Žádosti podávejte ihned poté, kdy nastane situace zakládající na tyto dávky nárok. Některé z dávek sice mohou být vypláceny i zpětně, ale pouze za určité období.

• nevyužívání institutu zvláštního příjemce dávky

Pokud pobíráte např. příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení, je vhodné využít institut zvláštního příjemce dávek. To znamená, že tyto dávky nebudete pobírat přímo vy, ale budou poukazovány pronajímateli na úhradu nákladů spojených s bydlením. Pronajímatel s ustanovením musí souhlasit. Tímto řešením snížíte pravděpodobnost vzniku dluhu na nájemném, což je jeden z nejčastějších důvodů ztráty bydlení.

• nerozložení poskytnutých dávek na celé období (utracení dávek ihned po jejich obdržení)

Dávky jsou zpravidla vypláceny v měsíčních intervalech. Ihned po jejich obdržení zaplaťte nájem a služby spojené s užíváním bytu. Zbylou částku vydělte 30 a zjistíte kolik můžete utratit denně. Snažte se v jednotlivých dnech neutrácet více než je tato částka.

A) Dávky státní sociální podpory

 

1) Příspěvek na bydlení

- dávka státní sociální podpory přispívající ke krytí nákladů na bydlení

Nárok:

• vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu nebo
• vlastník nemovitosti, v níž se nachází byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu nebo
• nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení, kde je hlášen k trvalému pobytu,
• jestliže jeho náklady na bydlení přesahují 30% jeho příjmu nebo příjmu společně posuzovaných osob (v Praze 35% příjmu) a zároveň těchto 30% příjmu (35% v Praze) není vyšší než částka normativních nákladů  stanovených zákonem.

Co je třeba doložit:

• doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu žadatele k bytu, v němž je hlášen k trvalému pobytu
• pro všechny osoby uvedené v žádosti průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list
• pro nezaopatřené děti po skončení povinné školní docházky a vždy od školního roku začínajícího v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo 15 let:
• Potvrzení o studiu nebo
• Potvrzení o zdravotním stavu
• Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou   činnost pro nemoc nebo úraz nebo
• Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku.
• příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných (tj. všech osob, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu)
• výživné, poskytované společně posuzovanou osobou za příslušné kalendářní čtvrtletí
• informace o bytě, na který je příspěvek požadován
• prokazatelné doklady o nákladech na bydlení (nájemné, náklady na plnění spojené s užíváním bytu, nejsou-li součástí nájemného, náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, svoz domovního odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva) za příslušné kalendářní čtvrtletí, ze kterých vyplývá, kdo tyto náklady hradil
• v případě, že žadatel je občanem jiného státu EU a mezi dnem jeho hlášení k trvalému pobytu v ČR a dnem, od něhož žádá o přiznání dávky, neuplynulo 365 dnů, jeho pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti
• v případě, že žadatel není občanem EU anebo ke dni, od něhož žádá o přiznání dávky, nebyl v ČR zaměstnán ani od úřadu práce v ČR nepobíral dávky v nezaměstnanosti, pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti.

 

Jak se vyplácí:

• je přiznáván za období kalendářního čtvrtletí
• vyplácí se po uplynutí  kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího  kalendářního měsíce
• pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena, lze využít institut zvláštního příjemce
• o příspěvek na bydlení lze zažádat maximálně 3 měsíce zpětně

2) Přídavek na  dítě

přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Přídavek na  dítě je poskytován  ve třech výších podle věku dítěte. U dětí ve věku do 6 let činí výše přídavku 500 Kč měsíčně, u dětí ve věku 6-15 let činí výše přídavku  610 Kč, u dětí ve věku 15-26 let činí výše přídavku 700 Kč.

3) Rodičovský příspěvek

• nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský  příspěvek je stanoven ve třech výměrách daných v pevných měsíčních částkách - zvýšené (11 400 Kč), základní (7 600 Kč) a snížené (3 800 Kč).
  Rodič si může zvolit čerpání  rodičovského příspěvku  po dobu dvou, tří nebo čtyř let.  Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:
• rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - po peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci poskytované mužům  (dále PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den;
• klasické čerpání - po peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci poskytované mužům (PPM) v základní výměře (7 600 Kč)  do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM;
• pomalejší čerpání - po PPM nebo po narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč)  do 48 měsíců věku dítěte.
  O vybranou dobu a délku čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději  v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nemladší dítě dosáhne 21. měsíce věku. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, jemu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen  rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře.  Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.
  U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte ako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč)  do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského  příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte).
  Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je , že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle   než 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku. může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

4) Sociální příplatek

- cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt  náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek částky životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče.  Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, nebo rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na VŠ v prezenční formě studia.

4) Porodné

- touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Výše porodného činí 13 000 Kč měsíčně na každé narozené dítě.

5) Dávky pěstounské péče

- těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a  které je svěřeno do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod.
Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3 násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje. Mezi tyto dávky je možno řadit:

 

a) Odměnu pěstouna - výše  odměny pěstouna je stanovena ve výši životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě. Pečuje-li osoba alespoň o 3  svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV.,  činí odměna pěstouna 5,5 násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje.

 

b) Příspěvek při převzetí dítěte - jednorázová dávka, jejímž účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Příspěvek při převzetí dítěte činí do 6 let věku dítěte 8 000 Kč, mezi 6 a 15 rokem dítěte 9 000 Kč  a mezi 15 až 18 rokem věku dítěte 10 000 Kč.

 

c) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - dávka náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70% pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla nejvýš však 100 000 Kč.           

Podávání žádosti o dávky - žádosti o dávky státní sociální podpory vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce (v Praze úřady městských částí)  podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky  se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV (ke stažení v oddíle formuláře).  Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. Prahy.   
Nárok na dávky - nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území ČR, a občané EU, krytí Nařízením Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území ČR považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. D o doby 365 dnů pobytu na území ČR se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra.  Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším v zákoně o státní a sociální podpoře i uvedeným osobám, které nemají na území ČR trvalý pobyt.

Zánik nároku

-  nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který nárok náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který nárok náleží.
Příjmy - rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy.

Rodina

- rodinou se pro účely státní sociální podpory rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě o skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď  připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené nejdéle však do 26 let.

B) Dávky pomoci v hmotné nouzi

Osoba v hmotné nouzi = osoba (společně posuzované osoby), která nemá dostatečné příjmy a jejíž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z důvodu věku, zdravotního stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vyřešit tak svoji obtížnou situaci.

Kdo není považován za osobu v hmotné nouzi:

• osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,

• osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání

• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů  odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• osoba samostatně výdělečně činná, která se nepřihlásila  k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění

• osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jíž náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,

• osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,

• osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc),

• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,

• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,

• osoba, které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce.

 

 

1) Příspěvek na živobytí

 

základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě (společně posuzovaným osobám)  při nedostatečném příjmu a je určena na úhradu základních životních potřeb této osoby mimo nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání ...).

 

Nárok:
osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu, osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému toto právo zaručuje mezinárodní smlouva, nebo občan členského státu EU a jeho rodinný příslušník, pokud je na území ČR hlášen k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR,
a zároveň jde o osobu v hmotné nouzi, tzn. že její příjem, popřípadě příjem osob společně posuzovaných, po odečtení přiměřených nákladů na bydlení  nedosahuje částky živobytí. Přitom se posuzuje, zda si osoba nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zda je zabezpečení jejich základních životních podmínek vážně ohroženo,
za společně posuzované osoby se považují vždy rodiče a nezletilé nezaopatřené děti a manželé. Dále se za společně posuzované osoby považují rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené a zletilé děti, pokud spolu užívají byt a tyto děti nejsou v tomto bytě společně posuzovány s jinými osobami (manžel, manželka, druh, družka, partner, partnerka). Společně jsou posuzovány i jiné osoby, které spolu užívají byt. Tyto osoby lze z okruhu společně posuzovaných osob vyjmout na základě jejich písemného prohlášení, že spolu s ostatními netvoří domácnost (ve smyslu § 115 občanského zákoníku). Uvedené prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby. Tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření, popřípadě z nájemní smlouvy, pokud jde o nájemní byty.
Přiměřenost a odůvodněnost nákladů na bydlení
za přiměřené náklady na bydlení se pokládají odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30% (v Praze do výše 35%) příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob,
příjem pro stanovení přiměřených nákladů na bydlení je stanoven odlišně od příjmu, který je zjišťován pro účely posouzení stavu hmotné nouze, konkrétně do příjmu pro určení přiměřených nákladů na bydlení se nezapočítává sociální příplatek a dávky pěstounské péče ze systému státní sociální podpory, příjmy z kapitálového  majetku a další pravidelné příjmy podle § 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním existenčním minimu,
odůvodněné náklady na bydlení zahrnují nájemné (až do výše cílového nájemného stanoveného zákonem č. 107/2006 Sb. pro daný rok), úhrady za služby spojené s užíváním bytu (úhrada za ústřední/dálkové vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizí a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, včetně nákladů na úhradu vybavení bytu, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele.

 

Částka živobytí:

částka živobytí vyjadřuje úroveň příjmů v peněžní či věcné podobě, zabezpečující základní životní podmínky osoby, a to i s přihlédnutím k vlastní snaze řešit situaci hmotné nouze, ve které se nachází,
částky živobytí se stanovují pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. pro stanovení živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají,
částka živobytí se u dospělé osoby odvíjí od částek existenčního minima (2020,-Kč), přičemž za splnění dalších podmínek, kdy se hodnotí snaha zvýšit si příjem vlastní prací, možnost využití majetku a uplatnění nároků a pohledávek, může částka živobytí dosáhnout až do výše životního minima (tzn. u jednotlivce 3126,- Kč , u nejstarší ze společně posuzovaných dospělých osob 2880 Kč, u ostatních ze společně posuzovaných dospělých osob 2600 Kč),
částka živobytí u osoby, která není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná po dobu delší než 12 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, která dosáhla věku 55 let nebo je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let (platí od 1.1.2009),
u nezaopatřených dětí představuje částka živobytí částku životního minima, tj. dle věku dítěte částku 1600 Kč (pro dítě do 6 let), 1960Kč (pro dítě ve věku 6-15 let)  a 2250 Kč (pro dítě ve věku 15-26 let),
částka živobytí se navyšuje u osob kterým odborný lékař potvrdí na předepsaném tiskopise potřebu dietního stravování, o částky, které jsou pro jednotlivé typy diet stanovené v prováděcím právním předpise (Vyhláška MPSV č. 504/2006 Sb.),
částka živobytí se rovněž zvyšuje o 300 Kč u osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (jde zejména o náklady na telefon, dopravu a korespondenci).

 

Co je třeba doložit:

• žádost o příspěvek na živobytí na předepsaném tiskopise,
• příjmy žadatele  a osob s ním společně posuzovaných, pokud nejsou zjišťovány prostřednictvím aplikačního programu OKnouze (dávky státní sociální podpory, důchody, nemocenské dávky vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení), a to za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, za který je příspěvek na živobytí požadován,
• potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (potvrzení o studiu, o zaregistrování na ÚP, o neschopnosti se připravovat na budoucí povolání),
• informace o užívaném bytu,
• náklady na bydlení za příslušné období (nájem, služby, energie),
• doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
• prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech.

 

 

Nárok nevznikne:

Pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob.

Jak se vyplácí:

• příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v měsíční splátce,
• je-li zřejmé, že příjemce nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit, lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně,
• příspěvek na živobytí lze poskytnout v peněžité nebo věcné formě (např. formou poukázek opravňujících k nákupu  vybraného sortimentu zboží),
• pokud je zjevné, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, ke kterému je určena, je možno využít institut zvláštního příjemce,
• o příspěvek na živobytí nelze žádat zpětně.

 

 

2) Doplatek na bydlení

dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší situace, kdy příjem osoby spolu s příspěvkem na živobytí zabezpečuje živobytí osoby, ale nedostačuje i s využitím příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení.

 

Nárok:
vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a který je příjemcem příspěvku na bydlení (pro daný byt)  a příspěvku na živobytí a jeho příjem a příjem společně s ním posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí, je po  úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka živobytí osoby,
za nájemce se považuje i nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení,
okruh společně posuzovaných osob pro doplatek na bydlení je shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaného podle zákona o státní sociální podpoře. Jde o osoby, které mají v příslušném bytu trvalý pobyt.

 

Doplatek na bydlení lze přiznat i:
osobě, které nebyl přiznán příspěvek na živobytí, protože její příjem a příjem společně posuzovaných osob po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení přesáhl částku živobytí, avšak tento příjem nepřesahuje částku 1,3 násobku částky živobytí,
v případech hodných zvláštního zřetele osobě, která dlouhodobě užívá jinou formu bydlení (typicky smlouva o ubytování, o podnájmu),
nárok na doplatek na bydlení má nezaopatřené dítě umístěné v ústavním zařízení nebo v náhradní rodině, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.

 

Co je třeba doložit:

žádost o doplatek  na bydlení na předepsaném tiskopise,
pokud osoba žádala o příspěvek na živobytí, následující doklady není nutné znovu předkládat, aplikační program využije dokladů předložených k příspěvku na živobytí,
příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných za předchozí tři měsíce,
informace o užívaném bytu,
prokazatelné náklady na bydlení za příslušné období,
rozhodnutí o přiznání příspěvku na bydlení nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o něj.

 

Nárok nevzniká:

• pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinna požádat obec, v níž má trvalý pobyt. To se netýká osob starších 70 let, osob obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu, pokud je osobou nebo společně  posuzovanou osobou, jíž byl tento příspěvek poskytnut, obýván,

• pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob.

 

 

Jak se doplatek vyplácí:

 

• doplatek na bydlení se vyplácí po uplynutí kalendářního měsíce za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce,
• je-li zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena lze využít institut zvláštního příjemce ,
• doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě  nájemného nebo služeb spojených s  bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb,
• doplatek na bydlení se vyplácí vždy v peněžité formě.

 

 

3) Mimořádná okamžitá pomoc

dávka pomoci v hmotné nouzi určená k řešení akutního stavu hmotné nouze fyzické osoby

 

Nárok:

• osoba, která nesplňuje podmínky nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, ale  v případě neposkytnutí peněžité nebo věcné pomoci jí hrozí vážná újma na zdraví,
• osoba postižená vážnou mimořádnou událostí (živelná pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.),
• osoba, která nemá dostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby úhrady noclehu,

• osoba, která nemá dostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním  nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí,

• osoba ohrožená sociálním vyloučením (např. osoba propuštěná z výkonu trestu odnětí svobody, z dlouhodobé hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, z dětského domova, výchovného ústavu nebo osoba vracející se z pěstounské péče nebo po ukončení léčby chorobných závislostí, osoba bez přístřeší, oběť trestného činu),
  u těchto osob se vždy posuzuje  možnost překonání nepříznivé situace vlastními silami a přihlíží se k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

 

Co je třeba doložit:

- žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na předepsaném tiskopise,
- na tiskopise uvést důvod žádosti,
- základní informace o žadateli a pokud je nezbytné u některých mimořádných okamžitých pomocí i informace o společně posuzovaných osobách

 

 

Jak se dávka vyplácí:

- mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně v jednorázové splátce
- mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout v peněžité nebo věcné formě
- je-li zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena, lze využít institut zvláštního příjemce

C) Řízení o dávkách

Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu státní sociální podpory (u příspěvku na bydlení) nebo pověřenému obecnímu úřadu (u všech dávek pomoci v hmotné nouzi)  nebo obecnímu úřadu s rozšířenou působností (u mimořádné pomoci) na předepsaném tiskopise.

 

Délka vyřizování žádosti o dávky:

- u příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení by řízení  nemělo přesáhnout 30 dnů (ve zvláště složitých případech 60 dnů),
- u mimořádné okamžité pomoci je třeba vzhledem ke stavu akutní nouze rozhodnout bezodkladně.

 

Nečinnost úřadu:

- žadatel může podat opatření proti nečinnosti ke krajskému úřadu,
- na možno nečinnost v řízení může krajský úřad upozornit i obecní úřad.

 

Opravné prostředky:

- proti oznámení o přiznání nebo změně výše příspěvku na bydlení lze podat námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (úřad práce pak musí do 30 dnů vydat rozhodnutí o dávce),
-proti oznámení o přiznání dávky nebo o zvýšení dávky pomoci v hmotné nouzi lze podat námitky do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (obecní úřad pak musí vydat do 30 dnů rozhodnutí o dávce),
- proti rozhodnutí o všech dávkách lze podat do 15 dnů odvolání ke krajskému úřadu prostřednictvím úřadu, které napadené rozhodnutí vydal.

 

Nesouhlas s rozhodnutím o opravném prostředku:

- do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí o odvolání může žadatel podat žalobu ke krajskému soudu (řízení je osvobozeno od soudních poplatků),
- do jednoho roku od obdržení rozhodnutí o dovolání může dát podnět k provedení přezkumného řízení ministerstvu práce a sociálních věcí,
- obrátit se na veřejného ochránce práv.