Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.
Následující stránka obsahuje výčet právních předpisů souvisejících s problematikou diskriminace na trhu práce a prevence sociálního vyloučení. Její součástí je i úprava těchto vztahů na mezinárodní úrovni. Předpisy jsou publikovány ve znění účinném ke dni 31.10.2007. Součástí stránek je rovněž monitorování aktuálního legislativního vývoje v oblasti začleňování romských rodin do společnosti.
Monitoring legislativní činnosti:
Monitoring legislativy, komentáře.
06.05.09
Strategie boje proti extremismu byla schválena vládou. Může pomoci k ochraně před nejpalčivějšími projevy xenofobie, jakými jsou útoky apod., ovšem neřeší strukturální problémy, jakými jsou diskriminace při přístupu k zaměstnání, bydlení, vytváření sociálně vyloučených lokalit mj. v důsledku nedostupnosti normálního bydlení apod.
Novela exekutorského řádu má mj. též posílit postavení povinného, zajistit některá jeho práva. Jde jistě o krok správným směrem. Zjednodušuje se např. postup při odkladech a zastavení exekuce, kde se přenáší pravomoc ze soudu na exekutora, což má zrychlit proces. Návrh novely však nemá dle našeho názoru efektivní mechanismy, jak k tomu exekutora donutit, tzn. tíživá situace po nepravomocném nařízení exekuce, kdy je povinnému např. obstaven účet či prováděny srážky z důchodu, může trvat i když zde jsou podmínky pro odklad / zastavení exekuce, a bude na exekutorovi, jak rychle věc vyřídí (mezitím se může povinný dostat do druhotné platební neschopnosti apod.), pořádková lhůta 30 dnů k vyhovění či předání věci soudu se zdá nedostatečná (v případě nečinnosti exekutora). V případě přijetí návrhu však ukáže praxe, zda navrhovaná úprava k ochraně práv povinného bude dostatečná či nikoli.
Je škoda, že se v důsledku demise vlády odkládá projednání zákona o bezplatné právní pomoci („o zajištění právní pomoci“), který měl dle legisl. plánu být předložen vládě v červnu. Bezplatná právní pomoc tak bude nadále zajišťována na dobrovolnické bázi spolky příp. advokáty v rámci pro bono aktivit, příp. málo efiktivním a obtížně dostupným postupem přidělení advokáta Komorou, či soudem v případě splnění podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žádný z uvedených postupů není nárokový. Právní aspekty mohou mít pouze některé typy sociálních služeb, jejichž poskytování jsou poskytovatelé povinni zajistit. To je z hlediska dostupnosti právního poradenství pro co nejširší vrstvy společnosti, zejm. pro osoby sociálně slabé, naprosto nedostatečné.
13.05.09
Sociální demokracie hodlá bojovat s lichvou při poskytování úvěrů zastropováním úvěrů zákonem. Proti tomu jsou banky. Regulace výše úvěrů příp. dalších poplatků by bylo možno přivítat, naděje na její přijetí jsou však dle našeho názoru pramalé.
20.05.09
Vláda vyslovila nesouhlas s oběma návrhy (ČSSD, KDU-ČSL) na ochranu před nepřiměřeným úrokem z úvěru.
27.05.09
Soc.-dem navrhuje právní úpravu zálohování výživného (náhradní výživné), v minimální výši, garantované státem. Podobná úprava platila krátce mezi lety 1948 – 52. V současnosti platí velice podobná úprava na Slovensku. Přijetí podobné úpravy by sice nevyřešilo situaci rodin, kde dochází k výpadku příjmů v důsledku neplacení výživného jedním z rodičů, v případě nejchudších rodin však výrazné zlepšení nepřinese – o co se zvýší příjem z náhradního výživného, o to se sníží životní minimum. Návrh navíc nemá příliš šancí na úspěch.
11.06.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
15.06.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
19.06.09
Sněmovna schválila novelu shromažďovacího zákona, který zpřísňuje povinnosti svolavatelů.
Ombudsman Otakar Motejl znovu veřejně připomněl palčivý problém absence koncepce sociálního bydlení v České republice, zdůraznil potřebu zákonné normy pro danou oblast.
25.06.09
Poslanecká sněmovna schválila novelu exekutorského řádu, kromě jiného více zdůrazňující přiměřenost exekuce.
Byl schválen antidiskriminační zákon, který by měl posílit některá práva některých znevýhodněných skupin.
01.07.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
16.07.09
Ministr práce Šimerka nebude předkládat novelu zákoníku práce, která omezuje práva pracovníků.
President podepsal novelu zákona o sociálních službách, která mj. mění způsob výplaty příspěvky na péči ve stupni lehké závislosti osobě starší 18 let tak, že v zásadně v hotovosti obdrží pouze 1.000,-- Kč, zbytek bude až na v zákoně uvedené výjimky konsumovat formou poukázek na sociální služby.
1. července vstoupila v účinnost přísná novela občanského soudního řádu, která má za cíl definitivně učinit přítrž vyhýbání se doručování obsílek. Nebývale dále rozšiřuje uplatnění tzv. fikce doručení (písemnost se má za doručenou, i když si ji adresát nevyzvedne, na základě nějaké formální skutečnosti – např. marné uplynutí ukládací lhůty na poště nebo pod.). A to mj. tím, že zavedl pojem „adresa pro doručování“ - dnes bude na adresátovi, aby si zásilku buď převzal v místě trvalého pobytu, nebo aby včas nahlásil jinou adresu. Jinak nastoupí fikce doručení bez dalšího. Písemnost určená do vlastních rukou, je doručena 10. dnem po jejím připravení k vyzvednutí (uložení), i když se o tom adresát nedozvěděl. Pouze soud svým rozhodnutím může vyslovit, že takto doručovat písemnost do vlastních rukou nelze. Návrh na neúčinnost rozhodnutí lze podat do 15 dnů ode dne, kdy se o doručení účastník dozví, přičemž musí uvést omluvitelný důvod, proč si písemnost sám nepřevzal, přitom ale zákon zavádí zásadu, že omluvitelným důvodem není skutečnost, že se účastník na adrese pro doručování trvale nezdržuje. Uvedená úprava jistě „zefektivní“ doručování, jde však dle našeho názoru o jeden z dalších prvků, posilujících ryze formalistické pojímání soudního řízení na úkor materiální pravdy, důsledky budou spočívat mj. v množení pravomocných rozhodnutí v řízeních, v nichž se jedna ze stran vůbec neúčastnila, či o nich dokonce nevěděla. Jediné positivum lze spatřovat v tom, že stoupne počet včas pravomocně skončených věcí. Domníváme se, že soudy jsou zde z jiného důvodu, než za účelem vykazování pěkně vypadajících statistik.
27.07.09
Vláda schválila národní akční plán reformy péče o ohrožené děti, který má přispět ke sjednocení systému, zavedení moderních metod sociální práce do všech fází práce s ohroženým dítětem, na úkor intensivních zásahů do původního prostředí má být významně posílena role prevence. To jsou jen některé prvky vládou schváleného materiálu, který by měl odstartovat postupné změny systému, které v ostatních evropských zemích probíhají již dávno a k nimž se v posledních letech přidalo např. i Slovensko, změny, po kterých odborná veřejnost volá již 20 let. Součástí NAPu mají být též legislativní změny.
Novelu exekutorského řádu schválil i Senát.
28.07.09
Poslenecká sněmovna:
tisk 805, vlád. návrh novely o.z. – nájemní smlouvy; 1. čtení
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zpravod. Zdeňka Horníková,
Navrženo „znevolnění“ nájemníků úpravou obsahu pojmu „řádné užívání“ (§ 689):
(1) Pronajímatel má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly žít v bytě v normálních pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
(2) Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. To neplatí, jedná-li se o nájemcova manžela, partnera nebo nájemcovo dítě nebo dítě jeho manžela, popřípadě dítě, které bylo nájemci, jeho manželovi nebo partnerovi svěřeno do péče anebo o další případy zvláštního zřetele hodné.
(3) Nájemce oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu změny v počtu osob v bytě, změny jména, příjmení a data narození osob v bytě, vznik společného nájmu bytu a přechod nájmu bytu; neučiní-li to nájemce ani do 2 měsíců ode dne, kdy změna nastala, má se za to, že hrubě porušil svoji povinnost.
(4) Ví-li nájemce předem o své dlouhodobé nepřítomnosti v bytě spojené se složitou dostupností své osoby, oznámí tuto skutečnost pronajímateli. Současně označí osobu, která po tuto dobu zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně nutné; pokud nájemce takovou osobu neoznačí, je jí pronajímatel.”.
Dále se navrhuje omezit možnost přechodu nájmu (s výjimkou manžela, partnera, dítěte a zetě či snachy jen se souhlasem pronajímatele) a i v ponechaných případech vždy jen na dobu 2 let, s výjimkou starých lidí nad 75 let a nezletilých a samozřejmě družstevních bytů.
U služebních bytů tisk 805 navrhuje výrazné omezení ochrany nájemce – nájem se nemění na nájem na dobu neurčitou u důchodců apod., není třeba jej vypovídat – s přivolením soudu – zaniká vždy bez dalšího.
Do jednoho měsíce od účinnosti novely mají nájemci lhůtu k oznámení všech skutečností podle novely (počet osob, jména atd., zda došlo ke vzniku spol. nájmu, přechodu nájmu apod.), což by dovolovalo výklad, že pokud tak v této lhůtě neučiní, bude moci být přikročeno k výpovědi z nájmu bytu.
Tisk 805 navrhuje zrušit „dvoufázovost“ ukončování nájmu v případech, kdy soud přivoluje k výpovědi – měla by odpadnout žaloba na vyklizení, zánik titulu (soud bude u přivolení z nájmu bytu rozhodovat o datu zániku nájmu) bude samostatným exekučním titulem.
V případě výpovědi nájmu bytu podle ustanovení § 711 (tj. výpověď z důvodů na straně nájemce, jako např. hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu bytu), má být možné přidělit pouze přístřeší. Navrhuje se zrušit moderační možnost soudu rozhodnout v určitých případech o vyšší formě bytové náhrady, protože takový krok popírá důvody, pro které má pronajímatel legitimní důvody podat výpověď nájemci svým způsobem “poškozujícího” pronajímatele. Přístřeší se poskytuje nejdéle na 6 měsíců.
Navrhuje se právní účinky výpovědi bez přivolení soudu vázat na „dojití“ výpovědi do sféry adresáta, nemá být požadováno prokázání doručení, což může vést k situacím, kdy se vypovídaný nájemník o výpovědi ani nemusí dozvědět (a včas tak neuplatní žalobu na neplatnost). Zároveň se dále snižují nároky na formální správnost výpovědi – z povinných náležitostí výpovědi má odpadnout uvedení bytové náhrady (na tuto záležitost vypovídatelé občas zapomínají a výpovědi pak mohou být považovány za neplatné) – právo bytové náhrady vyplývá přímo ze zákona; tisk 805 tak dále zvyšuje formálně právní požadavky kladené na slabší – vypovídanou stranu.
Bez souhlasu pronajímatele nemá být vůbec možná výměna bytu (nahrazením souhlasu rozhodnutím soudu má být vypuštěno), čímž v rámci postupující deregulace bude dále podvázána možnost finančně slabších domácností řešit rozumně svou bytovou situaci.
Navrhuje se též zrušení povinné součinnosti obcí při zajišťování bytových náhrad (zrušením zákona 102/1992 Sb.).
Účinnost má být 6 měsíců od vyhlášení, u změn nájemného od 1. I.2011
Z á v ě r k 8 0 5 : Úpravy, které jsou obsahem sněmovního tisku 805, pokud by prošly, znamenaly by další bezprecedentní oslabení postavení nájemníka; bez přijetí odpovídající a účinné úpravy sociálního bydlení a bez povinnosti státu (obce) zajistit důstojné bydlení např. důchodcům, rodinám s dětmi ap., by navrhovaná úprava vedla k vážným negativním společenským dopadům, především k umísťování dětí do ústavní výchovy (a tím k neplnění mezinárodních závazků ČR k ochraně rodinného života) a nárůstu fenoménu bezdomovectví. Zároveň některá ustanovení („doručování“ výpovědi, zrušení výměn bytu, 1 měsíční lhůta k oznámení změn dle novely ap.) nebývale rozšiřují možnosti šikanosního výkonu.
sněm. tisk. 808, návrh soc. – dem posl. novela k spotřebitelským úvěrům; 1. čtení
Rozpočtový výbor, zpravod. Jos. Smýkal, vláda nesouhlas;
navrhují max. sazby nákladů u smlouvy do 10 tis. max. 30%, nad 30 tis. max. 20%.
Z á v ě r k 8 0 8 : Uvedená úprava by posílila postavení spotřebitelů a alespoň částečně by je mohla ochránit před vysloveně lichvářskými praktikami úvěrových společností. Přijetí takového zákona by bylo možno jen přivítat.
sněmovní tisk 849, návrh posl. soc. dem. - zák. o výživném, 1. čtení.
přikázán výboru pro soc. politiku, zpravodajkou Dana Filipi
zavádí minimální výživné (1400 resp. 1680 Kč nad 6 let) a institut náhradního výživného ve výši poloviny minimálního výživného v případě jeho nehrazení po 3 měsíce a po 3 měsíce marném běhu doby od podání exekuce, vypláceného ÚP. Účinnost má být od 1.I.10. Vláda vyslovila nesouhlas.
Z á v ě r k 8 4 9 : Navrhovaný zákon, který je velmi podobný současné platné slovenské úpravě, by rozumně řešil situaci neplacení výživného; přijetí takového předpisu lze jen přivítat.
sněmovní tisk 863, návrh posl. Nečase a Šojdrové – zák. o podpoře rodin s dětmi, 1. čtení.
Výbor pro soc. politiku, zpravod. Čurdová. Vláda vyjádřila nesouhlas.
Návrh upravuje vzájemnou rodičovskou výpomoc a miniškolky – způsobilost poskytovatelů, povinné pojištění, max. úplatu (15 tis. Kč celkem, za 1 dítě max. 5 tis.), vedení záznamů o službě, evidence poskytovatelů, miniškolek.
Zároveň přílepkem se navrhuje novela zák. č. 359/1999 Sb., o soc.-práv. ochraně dětí, kdy se soc. právní ochrana má zaměřovat i na děti, „které proto, že rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte zanedbávají péči o ně, nemají zajištěný přístup ke zdravotní péči včetně preventivních prohlídek a očkování v souladu s jinými právními předpisy“. Navrhovaná změna může dále problematizovat postavení tzv. alternativních rodičů. Navrhuje se též nařídit zařízení pro okamžitou pomoc:
- zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení v případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí soudu,
- být přítomna při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení,
- převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost a předměty ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí; písemný zápis o převzetí ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je založen do spisové dokumentace o dítěti,
- povolit podle § 42 odst. 4 písm. b) dětem starším 15 let cestovat bez dozoru mimo zařízení do místa pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob,
- zastoupit dítě v běžných záležitostech,
- nařídit vyšetření dítěte, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
a dále též poměrně rozumné povinnosti (seznámit dítě s právy, předat dítě budoucímu pěstounovi, dát podnět k úpravě styku rodičů s dítětem, ale také propustit dítě mladší 15 let k pobytu pouze v doprovodu rodičů či těch, u kterých má pobývat).
Dále zákon zavádí dávku nemocenského pojištění „otcovské“, v částce 70% denního vyměřovacího základu s podpůrčí dobou 1 týden.
Z á v ě r k 8 6 3 : Většina navrhovaných změn je poměrně rozumná. Pochybnosti však vzbuzuje metoda „přílepku“, tj. absence řádného připomínkového řízení, kdy je (v některých částech samozřejmě rozumně) navrhována i novelizace zák. č. 359/1999 Sb. v oblastech, které s podporou rodin s dětmi mají jen vzdálenou souvislost. Soubor změn by se měl omezit jen na „výpomoc“, „miniškolky“ či otcovské.
07.08.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
20.08.09
President podepsal novelu exekučního řádu.
27.08.09
President podepsal novelu shromažďovacího zákona.
04.09.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
08.09.09
Od 1. září je účinný antidiskriminační zákon.
10.09.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
16.09.09
Poplatky ve zdravotnictví se poté, co ve sněmovně neprošel žádný z návrhů, nijak měnit a vše zůstává ve statu quo.
22.10.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
06.11.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
09.11.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
30.11.09
Ministryně spravedlnosti požádala Nejvyšší soud o sjednocující stanovisko ve věci určování výše výživného, neboť právě v jeho výši jsou u nás značné rozdíly. Sjednocení praxe a existenci vhodného vodítka k určování výše alimentů lze rozhodně uvítat.
04.12.09
Za účelem sjednocení praxe v určování výživného připravuje Ministerstvo spravedlnosti tabulky (podobně jako je tomu v některých dalších státech).
07.12.09
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
08.01.09
President Klaus vetoval novelu zákona o Státním fondu rozvoje bydlení, která měla umožnit fondu čerpat dotace ze státního rozpočtu. Bez rozpočtových prostředků se však v budoucnu neobejde jakákoli koncepce rozvoje bydlení, tedy také rozvoje bydlení sociálního.
Vláda koncem roku 2009 schválila Koncepci romské integrace pro roky 2010 – 2013 předloženou ministrem Kocábem.
19.01.10
Předseda Poslanecké sněmovny Vlček uvedl, že sněmovna do voleb nestihne projednat všechny předložené návrhy. Neprojednaných tisků je cca 240.
22.01.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
28.01.10
Návrh zákona o výživném, upravující též potřebnou problematiku náhradního výživného prošel 1. čtením ve Sněmovně a byl přikázán k projednání výborům.
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR rozhodlo o zařazení rozsudku Vrchního soudu v Praze do Sbírky soudních rozhodnutí: „Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, nebo konkrétní způsob jeho určení, ale jen stanoví, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných touto právnickou osobou, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná pro obcházení zákona“. Přitom jediným zákonem zřízeným rozhodčím soudem je v současnosti pouze stálý Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky, jakákoli jiná právnická osoba, ať již jde o obchodní společnost, občanské sdružení apod., není stálým rozhodčím soudem, ať je její název sebevznešenější (např. Rozhodčí institut apod.); doložka, podle které je rozhodce jmenován na základě statutu či jiného dokumentu soukromé právnické osoby, je tedy neplatná. Rozhodnutí je dle našeho názoru kompromisem mezi ochranou spotřebitele a zájmy finančních skupin. Bylo by třeba jít dále a ve spotřebitelských věcech předběžnou rozhodčí doložku vůbec neumožnit. Rozhodnutí NS lze však vnímat především jako signál změny klimatu, který, doufejme, předjímá i budoucí směřování judikatury.
08.02.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
15.02.10
Legislativní rada vlády schválila návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru. Jeho deklarovaným účelem má být ochrana domácností před nadměrným zadlužováním.
22.02.10
Výbor pro sociální politiku doporučil přijmout zákon o výživném, ministryně spravedlnosti Kovářová je však proti.
Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu.
28.02.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
02.03.10
Návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru byl vládou předložen sněmovně (jako tisk 1055). Dle našeho názoru některé palčivé otázky neřeší. Máme na mysli především vyjasnění a omezení různých sankčních ustanovení („pokut“, „poplatků“ apod.), vyřešení problematiky „zajištění“ spotřebitelských úvěrů směnkami, především biancosměnkami, a omezení / zákaz rozhodčích doložek. To lze hodnotit negativně, navzdory tomu, že úvahy o omezení rozhodčích doložek ve spotřebitelských věcech několikanásobný právník roku Dr. T. Sokol nevidí rád, když jako předseda představenstva a.s. Společnost pro rozhodčí řízení je pochopitelného názoru, že je „nefér pokoušet se přesně podle principů kolektivní odpovědnosti likvidovat jedno odvětví právních služeb kvůli chybám některých rozhodců“. Sokol kritice vyčítá především to, že „ještě jsem neslyšel žádného kritika rozhodčích doložek, aby uvedl, kolik ročně je uzavíráno smluv, které zmíněné doložky obsahují.“, jakoby otázka jejich počtu byla stěžejní. Stěžejní je přitom dle našeho názoru to, že zákon o rozhodčím řízení činnost rozhodců téměř nereguluje, doložku je možno sjednat prakticky v jakékoli věci, tato znamená prakticky nemožnost přezkumu soudem v meritu věci (přezkum je pouze formální), nejsou stanoveny požadavky na odbornost rozhodců atd., rozhodčí řízení je jednoinstanční atd. Sokolovy názory jsou v přímém protikladu se stanoviskem Veřejného ochránce práv z 10. února, který uvádí, že ve věci obdržel stovky podnětů, ochránce se v nich setkal s řadou nezákonných plnění a drakonických sankcí, jaká by u soudu nikdy neobstála, a uvádí, že práva na soudní ochranu byly takto zbaveny desetitísíce lidí, statisíce jsou takovou praxí ohroženy. Vedle toho argumentační posice cit. předsedy představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení spočívá na myšlence, jíž by bylo možno shrnout – spotřebitelé jako dlužníci z úvěru dobře vědí, že dluží, v rozhodčím řízení žádné námitky obvykle nevznášejí, stejné by to bylo u soudu, tedy by stejně nepodávali odpor proti platebnímu rozkazu, takže to vyjde na stejno, navíc by za předpokladu 100 tis. spotřebitelských věcí před rozhodci ročně se tento nápad přesunul k soudům k nynějším cca 300 tis. věcí, což by soudy zavalilo, takže není v zájmu nikoho (ani soudů, ani občanů obecně a nakonec zřejmě ani dlužníků samotných) na systému něco podstatně měnit. Odepřít spravedlnost ve smyslu práva na řádný proces (tak jak jej formulují i materiály Evropské komise) takovouto čistě utilitární argumentací, pokud odhlédneme od funkce toho, kdo ji zastává, se zdá až cynické.
15.03.10
Sněmovna 10. března přijala nový zákon o spotřebitelském úvěru.
22.03.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
29.03.10
Vláda schválila návrh novely zákona o rejstříku trestů, jehož smyslem je uvádět v něm záznamy o odsouzení rozhodnutých i v jiném členském státě EU,
Senát zamítl návrh PS na zvýšení mateřské.
06.04.10
Vláda vzala na vědomí Zprávy o činnosti Veřejného ochránce práv z období 2008 a 2009.
Ochránce mj. konstatoval, že systém sociálních dávek je zbytečně složitý a občané se v něm neorientují.
Ochránce kritisoval, že dávky pomoci v hmot. nouzi konstrukcí institutu společně posuzované osoby působí proti principu mezigenerační solidarity. Doporučil legisl. úpravu za účelem odstranění znevýhodnění osamělého rodiče, žijícího se svými rodiči. VOP zároveň kritisoval praxi plošného vyplácení dávek v poukázkách.
V oblasti zaměstnanosti ochránce kritisoval postup Úřadů práce při vyřazování uchazečů např. pro opožděné nahlášení nekolidujícího zaměstnání.
Ochránce se dále shrnul své poznatky k sociálně-právní ochraně dětí, kdy orgánům OSPOD vytkl nedostatečné poučování účastníků, pasivitu, nevhodnost předpěstounské péče v případě intensivního zájmu rodičů o dítě a v této souvislosti též nedostatečnou podporu profesionální pěstounské péče (=na dobu přechodnou), neboť „klasickou“ pěst. péči pěstouni obvykle pojímají jako předstupeň adopce, což není v zájmu pův. rodiny dítěte.
Ochránce doporučil v případě osiřelých dětí zakotvit jejich právo alespoň na minimální sirotčí důchod v případě, kdy zemř. rodič nesplnil podmínky pro vznik nároku, nebo řešení formou nové nárokové dávky SSP.
Ochránce doporučil změnu zákona o rodině tak, aby rozhodnutí o odnětí dítěte z rodiny bylo vydáváno vždy na dobu určitou a trvání odnětí aby muselo vždy znovu být řádně zdůvodněno.
Ochránce doporučil přijetí zákona o sociálním bydlení.
Ochránce navrhuje aby zvláštní zákony místo institutu trvalého pobytu používaly institut „místo obvyklého bydliště“.
Ochránce rovněž ve zrpávě za r. 2008 doporučil zakotvení minimální nesrazitelné částky při provádění exekuce přikázáním pohledávky (z bankovního účtu).
Ochránce rovněž kritisoval nepřiměřeně tvrdou praxi, opírající se o nová znění zákona o pomoci v hmotné nouzi, týkající se krácení dávek u osob invalidních (sankční krácení v případě odmítnutí výkonu veřejné služby, když úřad nemůže přihlédnout k důvodům odmítnutí.), zejména pak kritisoval krácení dávky, když zároveň obec místa veřejné služby nezajišťuje.
Ochránce doporučil Poslanecké sněmovně, aby přijala novelu občanského zákoníku zakazující předběžné sjednávání rozhodčích doložek ve všech spotřebitelských smlouvách.
V oblasti sirotčích důchodů Ochránce dále navrhl upravit nárok na sirotčí důchod i po osobách, které dítě převzaly do péče a dítě na ně bylo výživou převážně odkázáno.
15.04.10
Mateřská se vrátí ke své výši z r. 2009, PS přehlasovala senátní zamítnutí návrhu.
26.04.10
Návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru byl schválen i Senátem.
10.05.10
President vetoval zákon, který stanovil výši mateřské na úroveň r. 2009.
24.05.10
Mateřská se vrátí ke své výši z r. 2009, PS přehlasovala veto presidenta republiky. Zákon začne platit. Z hlediska potřeb rodin s dětmi lze takovou úpravu přivítat.
Byly představeny tabulky pro orientaci při výpočtu výživného na děti.
31.05.10
Vláda schválila věcný záměr zákona o veřejné prospěšnosti.
09.06.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
28.06.10
Chystaná vládní koalice se shodla na zrušení příspěvku na dopravu.
13.07.10
Od 30.VI. je způsob výpočtu zákonných úroků změněn. Po celou dobu prodlení zůstává jejich výše zachována ve stejné výši jako prvý den prodlení. To lze ocenit, neboť to zpřehledňuje dluhovou problematiku a orientaci všech účastníků.
Vládní koalice chce zrušit poplatek za položku na receptu a v budoucnu by se mělo platit za recept (jednotně 30 Kč).
Vláda schválila nařízení zjednodušující podmínky pro poskytování dotací na výstavbu sociálních bytů. To lze jistě přivítat, nicméně stále není řešena palčivý problém absence koncepce sociálního bydlení vč. jeho zákonného zajištění.
Byla podepsána kolační dohoda nové pravicové vlády.
20.07.10
Předsedou legislativní rady vlády se stal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ústavní soud zrušil šestiměsíční popěrnou lhůtu pro popírání otcovství. S tím lze vyslovit souhlas, neboť je to nejen v zájmu skutečných rodičů, ale též v zájmu dítěte, které má právo znát svůj biolog. původ.
09.08.10
Dle programového prohlášení vlády chce tato snížit sociální dávky i podporu v nezaměstnanosti. Důvodem má být zamezení jejich zneužívání. Neodpovědně učiněné škrty by však dle našeho názoru mohly dále prohloubit nepříznivou situaci některých skupin obyvatel a dále prohloubit negativní trendy sociálního vyloučení.
30.08.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
31.08.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
13.09.10
Záchyt nových relevantních poznatků negativní.
5. 11.
PSP ČR schválila návrh novely základních registrů, podle které nebudou muset budoucí elektronické občanské průkazy obsahovat údaj o rodném čísle a trvalém bydlišt, a to od 1. ledna 2017. Tento krok by mohl zlepšit pozici osob s trvalým bydlištěm v sociálně vyloučených lokalitách, které bývají někdy diskriminovány již na základě této „špatné adresy“. Tento efekt však bude výrazně limitován faktem, že ve většině takových případů se diskriminující osoba dozví o bydlišti z jiného zdroje než občanského průkazu.
10.11.
Veřejný ochránce práv vydal tiskovou zprávu upozorňující na nesprávný postup ministerstev při posuzování žádostí o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Podle ochránce je způsob posuzování nejednotný, nepředvídatelný a ministerstva nedodržují zákonem stanovené lhůty. Mezi další vytčené nedostatky patří, že ministerstva často nerozlišují mezi náhradou škody a přiměřeným zadostiučiněním, nedostatečně svá rozhodnutí odůvodňují a nepoučují žadatele o právu domáhat se odškodnění u soudu. Dále ochránce vytýká nadužívání advokátního zastoupení, které zbytečně zvyšují náklady státu.
12.11.
Úsporná opatření navržená ministrem práce a sociálních věcí byla schválena Senátem. Tato opatření například ruší sociální příplatek rodinám s dětmi s nízkými příjmy, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit svým zaměstnancům 21 dnů namísto 14, příspěvek na péči v I. stupni závislosti na péči jiné osoby byl snížen z 2 000Kč na 800Kč.
3.12.
Ve Sbírce zákonů vyšel Nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2010 sp. zn. Pl. ÚS 32/08, který zrušil ustanovení § 76 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Zrušené ustanovení zakotvovalo, že rozhodnutí vydaná v kázeňském řízení (s výjimkou rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věci) nepodléhají soudnímu přezkumu.
Podle většinového názoru pléna Ústavního soudu jsou některá rozhodnutí o kázeňských trestech, v závislosti na povaze a závažnosti sankce, „výrazným zásahem do jeho základních práv a svobod (např. umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, celodenní umístění do uzavřeného oddělení, rozhodnutí o umístění do uzavřeného oddělení či do samovazby)“. Tato rozhodnutí se tedy týkají základních práv a svobod a podle Listiny tak nemohou být vyloučena ze soudního přezkumu (čl. 36 odst. 2). Jako hlavní nedostatek současné úpravy tak Ústavní soud označil skutečnost, nerozlišuje mezi jednotlivými kázeňskými tresty a tato zákonná výluka soudního přezkumu se tak vztahuje jak na kázeňské tresty mírnější povahy (důtka, snížení kapesného nebo pokuta) tak na tresty, které se dotýkají základních práv a svobod a které znamenají podstatné zostření dosavadního trestu odnětí svobody (již zmíněné umístění do samovazby či uzavřeného oddělení, které navíc zabraňuje možnosti přeřazení do věznice s mírnějším režimem a znemožňuje podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody).
Účinnost zrušení napadeného ustanovení odložil Ústavní soud do 30. června 2011, aby poskytl Parlamentu ČR dostatečnou dobu k přijetí přiměřené úpravy, diferencující mezi jednotlivými druhy kázeňských trestů.
Toto rozhodnutí nelze než uvítat neboť umožňuje osobám ve výkonu trestu domoci se svých základních práv a omezují možnosti svévolného rozhodování správního orgánu.
9.12.
Poslanci sociální demokracie podali tři ústavní stížnosti, kterými napadají úsporná opatření vlády. Navrhují zrušit zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále prosazují zrušení zákonného institutu tzv. karenční doby (první 3 dny pracovní neschopnosti), po kterou se neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu. Posledním napadeným zákonem je 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a který zavádí zdanění státního příspěvku na stavební spoření.
14.12.
Vláda schválila zvýšení náhrad za ztrátu zaměstnání či náhrady nákladů na výživu pozůstalých by měly od nového roku stoupnout o 3,9%.
17.12.
Novela občanského zákoníku, která mezi jinými změnami také posiluje práva pronajímatelů bytů, byla přijata Poslaneckou sněmovnou ČR ve 3. čtení. Novela obsahuje řadu měn ve v úpravě nájmu bytu (posiluje práva pronajímatele bytu a nájemci ukládá například povinnost informovat o dlouhodobých návštěvách v bytě a zakazuje ubytovávání třetích osob) a ochraně spotřebitele (posiluje ochranu spotřebitele a prodlužuje lhůtu na odstoupení od smlouvy).
Podrobněji viz předchozí monitoring-Adam.
15.12.
Od ledna 2011 bude zvýšena plošná výměra důchodů o 3,9%.
20.12.
Prezident podepsal vládní novelu základních registrů, podle které by elektronické průkazy totožnosti, zavedené od ledna 2017, nemusely obsahovat údaj o rodném čísle nebo místu trvalého bydliště. Tento krok by mohl zlepšit pozici osob s trvalým bydlištěm v sociálně vyloučených lokalitách, které bývají někdy diskriminovány již na základě této „špatné adresy“. Tento efekt však bude výrazně limitován faktem, že ve většině takových případů se diskriminující osoba dozví o bydlišti z jiného zdroje než občanského průkazu.
Návrhy zákonů