AKTUALITY

 

 

Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.

 

 

 

 

 

 

 

Nejčastější chyby:

  • půjčování peněz na věci, které nezbytně nepotřebujete, či na uhrazení půjčky předchozí

Každou půjčku peněz dopředu  pečlivě zvažujte a  spočítejte si přitom své měsíční příjmy a výdaje. Pokud příjmy rodiny nepřesahují výdaje o půjčce dále neuvažujte, protože byste ji s největší pravděpodobností neměli z čeho splácet (spláceli byste jí za cenu vzniku dluhu na nájemném a přišli byste o byt). Dopředu si také promyslete zda věc, kterou si za půjčené peníze chcete pořídit, opravdu nezbytně potřebujete. Nesnažte se řešit splácení půjčky půjčkou další – většinou tím svůj dluh ještě zvýšíte. Pokud se opravdu rozhodnete si peníze půjčit, zkuste se nejdříve obrátit na bankovní instituce, teprve v případě, že Vás v bance odmítnou, kontaktujte jiné subjekty (vždy se však před podpisem smlouvy informujte, kolik budete muset vrátit celkem.

  • uvádění nesprávných či neúplných údajů do žádosti o půjčku

Nikdy neuvádějte nepravdivé údaje do žádosti o půjčku – vždy uveďte skutečný příjem, výdaje apod., a to i kdyby to pro Vás znamenalo, že Vám půjčka nebude poskytnuta.  Uvádění nepravdivých údajů je trestným činem.

 

  • uzavírání nevýhodných smluv o půjčce (vysoké úroky, nezjištění částky, kterou je třeba vrátit, atp.)

Mějte na paměti, že výhodná půjčka neexistuje, a proto si půjčujte pouze v případě, že není možné řešení jiné. Vždy se nejdříve zkuste poptat v širší rodině. Teprve v případě, že Vám nemohou půjčit příbuzní, se obraťte na banku či další subjekty. Vždy se nejprve zeptejte na dobu splácení a výši splátek. Vynásobením těchto údajů získáte celkovou částku, kterou budete muset zaplatit. K této částce připočítejte:
- poplatky za uzavření smlouvy (administrativní poplatky),
- poplatky za správu úvěru,
- poplatky za vedení účtu,
- poplatky za převody peněžních prostředků,
- pojištění schopnosti splácet
a zjistíte, kolik za půjčku zaplatíte celkem. Čím více se tato částka blíží částce půjčené, tím je pro Vás půjčka  „výhodnější.“
Smlouvu o půjčce si před podpisem řádně přečtěte a zeptejte, zda obsahuje rozhodčí doložku. Pokud ano, tak smlouvu o půjčce nepodepisujte z důvodu v praxi se velmi často vyskytujících netransparetních postupů některých rozhodců. Trvejte na pojištění schopnosti splácet (v případě, že např. přijdete o zaměstnání za Vás část splátek bude hradit pojišťovna). Podepsanou smlouvu o půjčce si pečlivě uschovejte.

 

  • nesplácení splátek půjčky v řádném termínu a neřešení situací, kdy nemůžete hradit splátky

Pokud nemůžete splátky půjčky platit, ihned o tom informujte toho, kdo Vám půjčku poskytl. Snažte se s ním domluvit splátkový kalendář, který dodržujte. V případě, že nebudete moci zaplatit celou splátku, zaplaťte alespoň její část. Plaťte pravidelně, vyhnete se tím exekuci, která dluh navýší. Pokud jste uzavřeli pojištění proti ztrátě schopnosti splácet, domluvte se s pojišťovnou. Měla by po dobu, kdy nebudete schopni splácet hradit splátky za Vás.

 

  • včasné nevyhledání (bezplatné) právní pomoci v případech hrozících nařízením exekuce

Pokud zjistíte, že nejste schopni půjčku splácet, obraťte se vašeho sociálního pracovníka s žádostí o pomoc. Pokud hrozí nařízení exekuce nechte si sociální dávky posílat složenkou.

 

  • nákup zboží na splátky či nákup u podomních prodejců

Snažte se vyhnout nákupu zboží na splátky, vždy je pro Vás výhodnější (zaplatíte méně) zaplatit zboží najednou. Nenakupujte od prodejců, kteří přijdou k Vám do bytu a nic těmto prodejcům nepodepisujte. Rovněž nenakupujte od prodejců „na ulici“ (např. telefony) a nepodepisujte jim žádnou smlouvu.

 

  • nekomunikování se soudem či exekutorem

Pokud je půjčka vymáhána soudně či exekutorem, vždy se soudem či exekutorem komunikujte. Nepřebírání pošty problém neřeší, pouze zvyšuje Vaše výdaje. 

Exekuce

Exekuce (výkon rozhodnutí) může být prováděna některým ze způsobů stanovených v občanském soudním řádu (z.č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř.), a to dle druhu vymáhaného plnění. V praxi bude nejčastěji touto formou vymáháno plnění pěněžité, a to zejména těmito způsoby (výčet není úplný, pokrývá pouze nejčastěji používané způsoby výkonu rozhodnutí):

1. srážkami ze mzdy či jiných příjmů

V praxi se jedná o nejčastější formu výkonu rozhodnutí. Problematika srážek ze mzdy je upravena v ust. § 276 a násl. o.s.ř. a v nařízení vlády č. 595/5006 Sb. (výše nezabavitelné části). Srážky jsou prováděny z čisté mzdy (stejně tak z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále mohou být prováděny z:

  • náhrady mzdy nebo platu,
  • nemocenské,
  • ošetřovného nebo podpory při ošetřování člena rodiny,
  • vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství,
  • peněžité pomoci v mateřství,
  • důchodů,
  • stipendií,
  • podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
  • odstupného, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
  • peněžitého plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutého v souvislosti se zaměstnáním,
  • úrazového příplatku, úrazového vyrovnání a úrazové renty.

Samotný mechanismus srážek je poměrně komlikovaný, klíčovou informací je nezabavitelná částka (tj. částka, kterou vám exekutor zabavit nesmí), která činí dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka se zvyšuje o 1/4 v případě manželství a o tutéž výši za každé vyživované dítě. V roce 2009 činí nezabavitelná částka  4.620,- Kč (1/4 z této částky činí 1.155,- Kč). U osoby žijící v manželství vyživující jedno dítě nezabavitelná částka činí 4.620,- Kč + 1.155,- Kč +  1.155,- Kč, tedy celkem 6.930,- Kč).

 

2. přikázáním pohledávky

Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky v praxi znamená obstavení účtu u peněžního ústavu, tzn. že s tímto účtem nemůžete nakládat. Touto formou lze postihnot veškeré finanční prostředky na účtu, převyšující částku dvojnásobku životního minima (tj. 6.252,- Kč). Pokud je účet pravidelně zasílána mzda, důchod, sociální dávky, apod., lze doporučit urychlené vyjednání jiného způsobu jejich výplaty. Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené  jednorázově.

 

3.  prodejem movitých věcí

Rovněž stále velmi častý způsob výkonu rozhodnutí, i když již není využívámn v tak hojné míře, jako dříve. Jedná se o  zabavení movitých věcí patřících dlužníkovi a jejich zpeněžení v dražbě. V praxi se často vyskytují problémy v případech, kdy dlužník žije (bez rozdílu zda fakticky či pouze evidenčně) v domácnosti s dalšími osobami, neboť exekutor vetšinou zabaví veškerý majetek větší ceny, který se v domácnosti nachází, a to bez ohledu na to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. Skutečný vlastník se pak může u soudu domáhat jeho vyloučení z výkonu rozhodnutí (tzv. vylučovací žalobou dle § 267 o.s.ř.). Dle ust. § 322 o.s.ř.  z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Těmito věcmi jsou např.:

  • běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
  • snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
  • zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
  • hotové peníze do částky 1000 Kč.

4. prodejem nemovitosti

Výkon rozhodutí prodejem nemovitosti je upraven v ust. § 335 a násl. o.s.ř. K tomuto způsobu výkonu rozhodnutí by nemělo docházet v případech zjevného výrazného nepoměru uspokojované pohledávky a ceny nemovitosti.  Součástí nemovitosti i veškeré součásti a příslušenství včetně v ní umístěných movitých věcí. Povinný o této formě výkonu rozhodnutí dozví doručením usnesení soudu, ve kterém mu soud tuto skutečnost oznámí a zároveň mu zakáže jakkoli s nemovitostí dále disponovat (s výjimkou běžného užívání) - o této skutečnosti je rovněž vyrozuměn katastr nemovitostí, který zablokuje případný následný převod nemovitosti. Povinný je povinen soudu sdělit, kdo má případně k nemovitosti předkupní právo. Následně dojde k ustanovení znalce, který ocení hodnotu nemovitosti. Podle výsledků znaleckého posudku dojde následně ke stanovení hodnoty nemovitosti, určení závad, které budou k nemovitosti nadále vázány (nájemní smlouvy k bytu), cenu těchto závad a dalších práv s nemovitostí spojených a určení výsledné ceny nemovitosti. Následně dojde k vydání dražební vyhlášky, která musí obsahovat:

a) čas a místo dražebního jednání (§ 336d o.s.ř.),
b) označení nemovitosti a jejího příslušenství,
c) výslednou cenu (§ 336a o.s.ř.),
d) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1 o.s.ř.),
e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2 o.s.ř.),
f) práva a závady spojené s nemovitostí,
g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c) o.s.ř.],
h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2 o.s.ř.),
i) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f o.s.ř.),
j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g o.s.ř.),
k) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 o.s.ř.), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.

 

Dražební vyhlášku je třeba doručit:

a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly (do vlastních rukou),
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) příslušnému katastrálnímu úřadu,
e) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost.

 

Dražební jednání musí být nařízeno nejméně po 30 dnech od doručení dražební vyhlášky, nejnižší podání soud stanoví jako 2/3 výsledné ceny nemovitosti. Výše jistoty může být stanovena max. na 3/4 nejnižšího podání. Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu; o tom je vydražitel povinen vyrozumět soud. Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.