AKTUALITY

 

 

Dne 27.9.2011 byl vydán ve věci klientů projektu, kterým bylo poskytnuto bezplatné právní zastoupení advokátem, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2371/2011, který zásadně posunul interpretaci kvalifikovaného nezájmu (resp. „opravdového zájmu“) rodičů o děti ve vztahu k § 68 zákona o rodině. Rozsudek je zajímavý zejména v tom smyslu, že poprvé zavádí povinnost orgánům sociálně právní ochrany dětí poučeně informovat sociálně slabší rodiče o důsledcích jejich dosavadního domněle „netečného“ jednání k vlastním dětem umístěným v ÚV (které by mohlo znamenat podání návrhu na osvojení těchto dětí) a úkoluje orgány sociálně právní ochrany dětí k maximální podpoře existující původní biologické rodiny. Rozsudek důsledně nabádá obecné soudy, aby poměřovaly domnělý nezájem o vlastní děti umístěné v ústavní výchově (např. z důvodu jen občasných návštěv, nepravidelných telefonátů a dopisů) faktickou objektivní sociální situací rodičů (finanční, vzdělanostní, inteligenční atd.) Jinými slovy soud řekl, že není možné stanovit totožné kritérium pro prokazování opravdového zájmu o dítě pro rodiče s příjmem 8.000 Kč, jako pro rodiče s příjmem 30.000 Kč v případech, kdy se dětský domov nachází 100 km od místa bydliště rodičů.

 

 

 

 

 

 

Diskriminace odsouzených v přístupu k práci

 

Osoby pravomocně odsouzené jsou podle našich zkušeností mnohdy diskriminovány na trhu práce z důvodu záznamu v rejstříku trestů (podrobněji viz vydaná publikace Bezúhonnost a rovné zacházení na trhu práce).

 

I když zákon o zaměstnanosti ani zákoník práce ve výčtu diskriminačních důvodů při uplatňování práva na zaměstnání bezúhonnost přímo neuvádí, přesto se domníváme, že k ní na našem pracovním trhu dochází. Mnohdy se jedná o nepřímou diskriminaci, která se projevuje zejména tím, že požadavek předložit výpis z rejstříku trestů je neopodstatněný - vyžaduje se například u pracovníků, kteří mají vykonávat nekvalifikované manuální práce /např. kopáčské práce/. V tomto případě je dle našeho názoru tento požadavek nepřiměřený, jinými slovy neexistuje pro něj ospravedlnitelný důvod.

 

Osoby pravomocně odsouzené však mají velké potíže i při podnikání na živnostenský list a vykonávání jiných i kvalifikovaných profesí.

 

Z hlediska odstranění této bariéry na trhu práce je žádoucí, aby si tyto osoby co nejdříve požádali příslušný soud o zahlazení trestu. Naší snahou bude i změnit ustanovení trestního zákona a trestního řádu tak, aby zahlazování trestu bylo jednodušší a v kratších lhůtách, než je tomu nyní. Dále usilujeme o legislativní změny, které by potihovaly neoprávněné vyžadování údajů o trestněprávní bezúhonnosti od osob ucházejících se o zaměstnání.

 

Nejčastější chyby:

 

• nekontaktování bezplatné právní pomoci už ve fázi vyšetřování trestného činu

Jako obviněný v trestním řízení máte mj. tato práva:
-  vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se vám kladou za vinu, a k důkazům o nich,
- nevypovídat,
-  uvádět okolnosti a důkazy sloužící k vaší obhajobě,
- činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky
- zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení.
- žádat, aby jste byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení
- jste-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, můžete s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby.
Vždy je pro vás lepší být zastoupen advokátem. Pokud nemáte dostatek finančních prostředků na právní zastoupení, využijte svého práva na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu – podejte návrh příslušnému soudci či státnímu zástupci.

• nekomunikace s orgány činnými v trestním řízení

S orgány činnými v trestním řízení se vždy snažte komunikovat, přebírejte zasílané písemnosti a dostavujte se ve stanovený čas k podání vysvětlení atp. (pokud se dostavit nemůžete, alespoň se předem telefonicky omluvte).

• nedostavení se k soudu bez omluvy

Po obdržení předvolání k soudu si  pečlivě zapište datum a čas soudního jednání. Pokud víte předem, že se v daný termín dostavit nemůžete (např. z důvodu nemoci), ihned se písemně omluvte a požádejte o přeložení jednání.

• nenastoupení výkonu trestu odnětí svobody

Výkon trestu se snažte nastupovat vždy ve stanoveném termínu. Nenastoupením výkonu trestu ve stanoveném termínu se dopouštíte dalšího trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, což pro vás může znamenat navýšení trestu a dopravení do zařízení výkonu trestu odnětí svobody policií ČR.

• neplnění trestu obecně prospěšných prací

Uložený trest obecně prospěšných prací se snažte vykonávat a přistupujte k němu zodpovědně. Uvědomte si, že výkon tohoto trestu je pro vás příznivější než výkon trestu odnětí svobody v případě, že obecně prospěšné práce nebude vykonávat.

• neplnění omezení v případě podmíněného odsouzení

V případě podmíněného odsouzení se vždy snažte vyhovět uloženým omezením. Opět je to pro Vás příznivější možnost, než výkon trestu odnětí svobody nepodmíněný.

• nevedení řádného života v případě podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Pokud soud vyhověl vaší žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, snažte se vyvarovat jakýchkoli přestupků. To, jaký způsob života vedete v době podmínečného propuštění, má vliv na případný návrat do výkonu trestu a dobu zahlazení odsouzení.

• nezaevidování na úřadu práce po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Ihned po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se zaevidujte na příslušném úřadu práce. Touto evidencí si zvýšíte šanci na sehnání zaměstnání, zamezíte vzniku dluhu na pojistném na zdravotním a sociálním pojištění a zajistíte si výplatu sociálních dávek (pokud na ně budete mít nárok) do doby  nalezení zaměstnání. Ze sociálních dávek můžete začít alespoň částečně splácet dluh z výkonu trestu odnětí svobody.  Zároveň se informujte o možnostech zahlazení odsouzení, což by vám zvýšilo šanci na sehnání zaměstnání.

• řešení případů diskriminace trestněprávní cestou

Pokud vás např. odmítnou obsloužit v restauraci či odmítnou vpustit do veřejných prostor z důvodu vaší etnické příslušnosti, zavolejte policii a trvejte na zdokumentování celého případu. Policie by měla na místo vyslat hlídku, která by měla následně prošetřit skutkové okolnosti případu – trvejte na sepsání protokolu o podání vysvětlení se všemi zúčastněnými a následném prověření, zda tímto jednáním nedošlo ke spáchání trestného činu. Posouzení případné trestnosti jednání je povinností Policie ČR, tzn. nemusíte v žádném případě uvádět o jaký trestný čin se dle vašeho názoru jedná. Při sepisování protokolu trvejte na tom, aby vám byla předána jeho kopie a požádejte o zaslání vyrozumění o přijatých opatřeních. Policie může celou záležitost vyřešit těmito způsoby:
1) věc odloží s odůvodněním, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku,
2) věc postoupí přestupkové komisi k dalšímu řízené,
3) sdělí pachateli obvinění ze spáchání trestného činu.
Pokud se způsobem uzavření věci ze strany Policie ČR nebudete spokojeni, můžete ho napadnout stížností ve lhůtě  3 dnů od obdržení rozhodnutí.  
Nezávisle na výsledku šetření policie ČR se dále můžete domáhat nápravy těmito způsoby:
1) stížností na Českou obchodní inspekci (kontakt uveden v adresáři) – v případě shledání porušení zákona bude uložena pokuta,
2) žalobou na ochranu osobnosti v soudním řízení – můžete se domáhat omluvy a případně i náhrady nemateriální újmy v penězích (kontaktujte nás).